Škornice a prevence osteoporózy u postmenopauzálních žen

Rod škornice (Epimedium) z čeledi dříšťálovité (Berberidaceae) zahrnuje asi 52 druhů. Škornice je známá z tradiční čínské medicíny pro své afrodiziakální a proerektilní účinky, jejichž mechanismus je stejný jako u sildenafilu. Pastýři koz je nazývali  „bylina prostopášného kozla“, odtud je odvozen i anglický název „horny goat weed“. Aktuálně je škornice zařazena na seznamu potravin nového typu, a proto ji dle nařízení EU 2015/2283 nelze uvádět na trh jako potravinu. Ale i přesto je možné se s ní setkat na českém trhu a je pěstována na místních zahrádkách. Rod škornice je bohatý na flavonoidy a lignany. Dosud bylo izolováno a identifikováno 141 flavonoidů, 31 lignanů, 12 iononů, 9 fenolglykosidů, 6 fenylethanoidových glykosidů, 5 seskviterpenů a řada dalších sloučenin reprezentujících široké spektrum tříd sekundárních metabolitů. Nejvíce zastoupeným a také nejvíce zkoumaným flavonoidem je icariin. U icariinu, icaritinu, desmethylicaritinu, des-methylanhydroicaritinu, icarisidu II, ikarisosidu A, baohuosidu-1, baohuosidu II, epimedokoreaninu B, breviflavonu B, luteolinu, hyperosidu, epimedinu B a epimedinu byly prokázány estrogenní, protinádorové, antioxidační, antiradiační, protizánětlivé, antimikrobiální, antihepatotoxické, kardiovaskulární, neuroprotektivní, anti-agingové, antidepresivní a anxiolytické účinky.[i]

Icariin může hrát roli ve zdraví kostí tím, že stimuluje tvorbu kostí a zároveň inhibuje kostní resorpci. Při regeneraci kostí je důležitá také angiogeneze. Preklinické experimenty ukazují, že icariin by mohl zvyšovat angiogenezi prostřednictvím stimulace migrace endoteliálních buněk, proliferace a geneze tubulů. In vitro spolu s in vivo experimenty potvrdily, že icariin stimuluje osteogenní diferenciaci mezenchymálních kmenových buněk pocházejících z kostní dřeně na osteoblasty prostřednictvím různých signálních drah. Icariin může také usnadnit zrání primárních osteoblastů a aktivitu osteoblastů při remodelaci kostí. Léčba icariinem indukuje expresi terminálních diferenciačních markerů (alkalická fosfatáza, kolagen typu I) a mineralizaci osteoblastů. K antiosteoporózní účinnosti icariinu a jeho derivátů částečně přispívá inhibice osteoklastogeneze.[ii] Jako marker diferenciace osteoklastů se běžně používá tartrát rezistentní kyselá fosfatáza (TRAP). Léčba prekurzorových buněk osteoklastů (izolovaných ze samic myší kontrolní oblasti s imprintingem) icariinem vedla k významnému poklesu TRAP-pozitivních vícejaderných buněk. U icariinu byl také prokázán inhibiční účinek na aktivitu osteoklastů potlačením zánětlivých signálních drah, jako jsou p38, ERK, NF-κB a JNK v primárních osteoklastech izolovaných ze samic myší.[iii] Pozoruhodný pokles plochy osteoklastické resorpce byl pozorován poté, co byly osteoklasty izolované z neonatálních potkanů ošetřeny icariinem a jeho deriváty v koncentracích 10⁻⁵ až 10⁻⁸ nM.[iv] Experimenty s 1 až 2 dny starými japonskými bílými králíky ukázaly, že icariin může též potlačit aktivity osteoklastů vyvoláním poklesu tvorby superoxidových aniontů (·O2-), snížením velikosti a počtu aktinových prstenců a intracelulární koncentrace vápníku.[v]

Také klinické údaje naznačují, že užívání škornice může díky obsaženým fytoestrogením sloučeninám potenciálně zlepšit hustotu minerálu kostí (BMD, bone mineral density) u žen po menopauze. V randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické studii 100 žen po menopauze užívalo denně 4 kapsle, které poskytly dávku 60 mg icariinu, 15 mg dadzeinu a 3 mg genisteinu nebo placebo a k tomu 300 mg elementárního vápníku po dobu 24 měsíců. Na začátku, za 12 a24 měsíců po intervenci u nich byla měřena BMD, biochemické markery kostního obratu, sérový estradiol a tloušťka endometria. Rozdíl BMD v bederní páteři mezi kontrolní a léčenou skupinou byl významný ve 12 a 24 měsících, zatímco rozdíl hodnot v krčku stehenní kosti byl marginální ve 12 měsících a významný ve 24 měsících. Hladiny kostních biochemických markerů se v kontrolní skupině s placebem nezměnily. Naproti tomu intervence flavonoidů škornice významně snížila hladiny deoxypyridinolinu ve 12 a 24 měsících. Sérový estradiol, ani tloušťka endometria se během klinického hodnocení v obou skupinách nezměnili.[vi] Potenciální terapeutická hodnota prenylflavonoidů škornice byla naznačena také v další randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické studii. Podávání 740 mg extraktu škornice postmenopauzálním ženám denně po dobu 6 týdnů bylo spojeno s vyššími hladinami kostní alkalické fosfatázy, která je kostním anabolickým markerem.[vii] Ve 24měsíční čínské randomizované, dvojitě zaslepené, kontrolované klinické studii s pacienty s osteoporózou (36 mužů a 324 žen, ve věku 50–70 let) vykázala tobolka s flavony škornice vyšší účinnost, při úlevě od příznaků (bylo měřeno skóre pro bolesti zad a nohou (90,83 až 75,00 %) a poměr zvýšení BMD (47,38 až 34,23 %) ve srovnání s tobolkou Gusongbao, schválenou k prevenci a léčbě osteoporózy Státním úřadem pro kontrolu potravin a léčiv v Číně. Nežádoucí účinky hlášené v této studii zahrnovaly vyrážku, zácpu, průjem, kardiospasmus, tinnitus a gastrointestinální dysfunkci s incidencí 6,67 % ve srovnání s 5,00 % u kontrolní skupiny.[viii]

V randomizované, placebem kontrolované farmakokinetické studii se 30 zdravými dobrovolníky byly po jednotlivých orálně podaných dávkách 370, 740 nebo 1110 mg extraktu škornice hlavními metabolity detekovanými v séru icarisid II a desmethylicaritin. Icarisid II měl T_max mezi 4,1 - 4,3 h, dosáhl maximální AUC_0→∞ 23,0 (17,5; 29,9) hxng/ml. Medián maximální plazmatické koncentrace a AUC_0→∞ desmethyliciaritinu ukázaly zvýšení v závislosti na dávce. Hladiny icariinu, icarisidu I a icaritinu byly pod detekčními limity. Hladiny prenylflavonoidních metabolitů škornice pozorované v této studii byly v souladu s hladinami, u kterých bylo prokázáno, že mají antiosteoporotické účinky v buněčných a zvířecích studiích.[ix]

Dostupné preklinické a klinické studie naznačují, že škornice by mohla být vhodným preventivním prostředkem proti vzniku osteoporózy u postmenopauzálních žen.

Mgr. Věra Klimešová
Laboratoře aplikovaného výzkumu a vývoje společnosti Fytopharma