Med při nachlazení

Med má celou řadu pozitivních nutričních a zdravotních účinků, a proto je jeho použití oblíbené už od pradávna. Jeho složení je poměrně variabilní, závisí především na zdroji, ale též na prostředí, sezoně, způsobu zpracování. Med obsahuje minimálně 181 látek. Jde o přesycený roztok cukrů, složený převážně z fruktózy a glukózy. Sacharidy tvoří asi 95 % sušiny. Dále obsahuje minerály, bílkoviny, volné aminokyseliny, enzymy, vitamíny a širokou škálu minoritních složek jako jsou fenolové kyseliny, flavonoidy, enzymy katalázu a glukózooxidázu.[i] Mnoho z obsažených látek jsou antioxidanty, které se společně podílejí na antioxidační kapacitě medu, prokázané různými metodami v mnoha studiích. Ve dvou klinických studiích byl testován vliv příjmu medu na antioxidační kapacitu plazmy. V první z nich zdraví dobrovolníci konzumovali kukuřičný sirup nebo pohankové medy s různou antioxidační kapacitou v dávce 1,5 g/kg tělesné hmotnosti. Oproti kontrole med způsobil vzestup antioxidační kapacity plazmy.[ii] Ve druhé studii byla strava dobrovolníků doplněna denní dávkou medu v dávce 1,2 g/kg tělesné hmotnosti. Med zvýšil množství antioxidačních látek v těle – koncentraci vitamínu C v krvi o 47 %, β-karotenu o 3 %, kyseliny močové o 12 % a glutathionreduktázy o 7 %.[iii]

Preklinickými studiemi byla prokázána antibakteriální aktivita medu. Na med je citlivé široké spektrum gramnegativních a grampozitivních bakterií, a to včetně některých bakterií rezistentních na antibiotika.[iv] Za touto aktivitou je vysoká osmolarita medu, kyselost a zejména peroxid vodíku, který vzniká oxidací glukózy enzymem glukózooxidázou v období zrání medu. Když je peroxid vodíku odstraněn přidáním katalázy, některé medy přesto stále vykazují významnou antibakteriální aktivitu, která je přisuzována lysozymu, fenolovým kyselinám a flavonoidům. Neperoxidová antibakteriální aktivita medu je sice citlivější na vliv tepla a světla, ale zůstává nedotčena i po dlouhém skladování medu. Při testování různých jednokvětých medů byla zjištěna jejich odlišná antibakteriální aktivita.[v]

Fenolickým a flavonoidním sloučeninám v medu lze přičíst protizánětlivé vlastnosti, o jiných cukerných a necukerných složkách je známo, že mají imunomodulační účinky. Velké množství in vivo a in vitro studií popisuje potenciální protizánětlivé mechanismy medu a jeho složek, které zahrnují downregulaci signálních drah NF-κB a MAPK vedoucí ke snížení hladin prozánětlivých cytokinů, včetně TNFα, IL-6 a IL-lp. Prokázána byla také schopnost potlačit expresi prozánětlivých enzymů (např. cyklooxygenázy), které se podílejí na metabolismu kyseliny arachidonové a produkci prostaglandinů, a indukovatelné syntázy oxidu dusnatého (iNOS).[vi]

V klinické studii s pacienty s bolestí v krku 100 pacientů ve studijní skupině dostávalo dvakrát denně jednu polévkovou lžíci medu spolu s protizánětlivými léky, antibiotiky a antiseptickým kloktadlem a 100 pacientů v kontrolní skupině dostávalo stejné léky, ale bez medu. Příznaky byly u pacientů hodnoceny po 5, 10 a 15 dnech. Ve srovnání s kontrolní skupinou došlo ve studijní skupině k rychlejšímu zmírnění bolesti v krku a pacienti byli spokojenější.[vii]

Med se také běžně používá na zmírnění kašle. Např. dle jedné klinické studie jedna perorální dávka 2,5 ml medu před spaním může snížit dopad kašle na noční spánek dětí.[viii] Autoři systematické review studie a metaanalýzy z roku 2020 dospěli k závěru, že na snížení frekvence a závažnosti kašle je med lepší než běžná péče. Do této studie bylo zahrnuto 14 randomizovaných kontrolovaných studií s 1 431 dospělými a dětmi.[ix] Autoři Cochrane review studie z roku 2018 došli k závěru, že med pravděpodobně ve větší míře zmírňuje příznaky akutního kašle u dětí než žádná léčba, difenhydramin a placebo. Ale mezi medem a dextromethorfanem byl malý nebo žádný rozdíl. Většina dětí byla léčena jen jednu noc. Pouze jedna studie hodnotila účinnost při zkracování doby trvání kašle. Tato studie prokázala, že děti léčené medem mají rychlejší úlevu od kašle ve srovnání se salbutamolem a placebem při pětidenní perorální léčbě. V hodnocených studiích nebyl žádný jasný důkaz pro nebo proti používání medu. Mezi medem a kontrolními skupinami nebyl žádný rozdíl ve výskytu nežádoucích účinků. [x] Ovšem jiní vědci ve své práci uvádí, že je nutné kvůli riziku zkreslení snížit jistotu důkazu výše uvedené review studie ze střední nebo nízké jistoty na nízkou a velmi nízkou jistotu.[xi]

Nejednoznačnost výsledku klinických studií může být spojena s placebo efektem, v literatuře lze dohledat informaci, že až 85 % účinnosti léků proti kašli je způsobeno placebo efektem. Důležitá je nejspíše také sladká chuť.[xii] V jednom experimentu vyplachování úst sladkým roztokem sacharózy zvýšilo prahové hodnoty kašle při jednorázové inhalaci kapsaicinu. Naopak vyplachování úst hořkým roztokem neovlivnilo prahové hodnoty kašle.[xiii] V multicentrické, randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii se 161 pacienty ve věku 1–5 let s infekcí horních cest dýchacích a kašlem po dobu až 7 dnů, došlo ke stejnému zlepšení nočního kašle jak ve skupině užívající med, tak ve skupině se sladkým placebo sirupem.

Med může být na kašel účinnější než placebo nebo volně prodejné léky, ale důkazy z provedených studií mají  pouze nízkou výpovědní hodnotu.[xiv] Přesto se dá říci, že má v podpůrné léčbě kašle své opodstatnění.

Mgr. Věra Klimešová

Laboratoře aplikovaného výzkumu a vývoje společnosti Fytopharma