Jahody jako funkční potravina

Na základě současných výzkumů jsou jahody (Fragaria, Rosaceae) považovány za potravinu, která nabízí řadu zdravotních přínosů nad rámec základní výživy. V odborné literatuře přibývají důkazy o jejich antioxidačních, protizánětlivých, antihyperlipidemických, antihypertenzních a antiproliferativních účincích. Objevují se studie snažící se objasnit otázku, zda pravidelná konzumace jahod může být spojena se zlepšením kardiovaskulárního zdraví.

Jahody jsou nízkokalorické (32 kcal/100 g), mají nízký glykemický index, obsahují značné množství vody (přes 80 %) a zároveň poskytují mnoho bioaktivních látek.[i] Jsou významným zdrojem vitamínů B, C, E, draslíku, kyseliny listové, karotenoidů a specifických flavonoidů, jako je pelargonidin, kvercetin a katechin. Dále obsahují značné množství kyseliny ellagové, tříslovin a fytosterolů. Poměrně nedávno byly jahody zařazeny mezi 100 nejbohatších zdrojů polyfenolů ve stravě a dále si zajistily umístění na seznamu 89 potravin a nápojů, které obsahují více než 1 mg celkových polyfenolů na porci. Jejich hlavními bioaktivními látkami jsou především antokyany (kyanidin-3-glukosid, pelargonidin-3-glukosid, 3-rutinosid a 3-malonylglukosid), které vytváří červené zbarvení slupky. K antioxidačním účinkům výrazně přispívá také kyselina ellagová a ellagitaniny. Kyselina ellagová je cenná pro lidské zdraví, protože je antimutagenní a má antikarcinogenní účinky proti rakovině vyvolané chemickými látkami.  Při analýze běžně dostupného ovoce a zeleniny ve Spojeném království zjistili výzkumníci testem ekvivalentní antioxidační kapacity troloxu (TEAC) nejvyšší antioxidační kapacitu mezi všemi druhy ovoce a zeleniny právě u jahod. Obsah polyfenolů v jahodách je závislý na odrůdě, místu sklizně a na způsobu jejich zpracování. Významně vyšší obsah polyfenolů byl prokázán ve zmrazených jahodách produkovaných konvenčními nebo udržitelnými zemědělskými postupy oproti lyofilizovaným nebo vzduchem sušeným jahodám pěstovaným za podobných podmínek.

14leté sledování příjmu flavonoidů ve stravě u celkem 156 957 osob během kohortové studie odhalilo významné kardiovaskulární zdravotní přínosy jahodových a borůvkových antokyanů. Vyšší příjem anthokyanů z jahod a borůvek (16–22 mg/den) byl spojen s významným 8% snížením rizika hypertenze ve srovnání s osobami s nižší spotřebou (5–7 mg/den). V další kohortové studii s ženami po menopauze (n=34 489) bylo prokázáno významné snížení úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění (KVO) ve spojené s konzumací jahod v 16letém období sledování. Výsledky studie ukázaly, že průměrný příjem antokyanů 0,2 mg/den byl spojen s významně sníženým rizikem úmrtnosti na KVO u těchto žen po menopauze. Při pozorování amerických zdravotnic (n=38 176) byl příjem jahod také spojován s nižšími hladinami C-reaktivního proteinu. V několika intervenčních studiích bylo prokázána schopnost jahod snižovat oxidační stres.[ii]

V několika klinických studiích byly zkoumány zdravotní přínosy konzumace jahod u zdravých subjektů nebo subjektů s nadváhou, u pacientů s mírným až středním zvýšením sérového cholesterolu a u subjektů s metabolickým syndromem. Bylo popsáno, že konzumace jahod zvyšuje antioxidační kapacitu plazmy, snižuje oxidovaný LDL a peroxidaci lipidů, snižuje celkový sérový a LDL-cholesterol, zvyšuje HDL-cholesterol a snižuje postprandiální glykémii a lipémii. Pozorované příznivé ovlivnění hladin cholesterolu lze pravděpodobně připsat synergickým účinkům vlákniny, fytosterolů a polyfenolů. V klinické studii byla také prokázána schopnost jahod snižovat TNF-α a produkty peroxidace lipidů u obézních dospělých s osteoartrózou kolena.[iii] V 6týdenní klinické studii se zdravými dobrovolníky prokázala pozitivní vliv jahodového prášku na osídlení střev bakteriálními kmeny, které jsou spojeny s nízkou hmotností a dlouhověkostí. Byl pozorován zvýšený výskyt bakterií z čeledí Christensenellaceae, Verrucomicrobiaceae, Mogibacteraceae, Bacteroidaceae, Bifidobacteriaceae, Lachnospiraceae a Ruminococcaceae a menší výskyt bakterií z čeledi Alcaligenaceae/Sutterella.[iv]

výzkum na zvířecích modelech a modelech buněčných kultur poskytuje důkazy o účincích jahod na zmírnění obezity, hyperglykémie, hyperlipidémie, hypertenze a oxidačního stresu, což jsou dobře známé rizikové faktory pro kardiovaskulární onemocnění. Fytochemikálie v jahodách, jako jsou antokyany, kyselina ellagová, katechin, kvercetin a kempferol, vykazovaly v několika experimentálních modelech antioxidační, antidiabetické, antihypertenzní nebo antitrombotické účinky, což může vysvětlit pozorované kardioprotektivní účinky jahod v epidemiologických a klinických studiích.

Čerstvé a mražené jahody jsou významnými dietními zdroji polyfenolů a vitamínů, s prokázanými účinky na lidské zdraví. Zdravotní přínos jahod je potvrzen epidemiologickými a klinickými pozorováními. Jahod by se ale měli vyvarovat osoby s rizikem ledvinových kamenů oxalátu vápenatého, protože jahody způsobují významné zvýšení vylučování oxalátu močí.[v] Další nebezpečí spočívá v jejich alergenním potenciálu. V současnosti bylo v jahodách identifikováno sedm alergenních proteinů, včetně různých izoforem.

Mgr. Věra Klimešová

Laboratoře aplikovaného výzkumu a vývoje společnosti Fytopharma