Extrakt ze semen granátového jablka v kosmetice

Granátové jablko je plod marhaníku granátového česky též granátovníku obecného (Punica granatum) z čeledi kyprejovité (Lythraceae). Semena granátového jablka jsou vedlejším produktem při zpracování plodů na šťávu. Ze semen granátového jablka se získává extrakt, který je stále častěji používán v přírodní kosmetice. Výrobci slibují antioxidační účinky, vyhlazení a ochranu před vznikem vrásek, zlepšení elasticity pokožky, zpomalení procesu stárnutí, ochranu proti slunci, zklidnění citlivé pokožky, ochranu před vnějšími vlivy, protizánětlivé účinky. Semena granátového jablka představují asi 3 % hmotnosti plodu. Semena jsou bohatým zdrojem lipidů a jejich olej, který tvoří 12–20 % celkové hmotnosti semen, obsahuje unikátní profil mastných kyselin vyznačující se vysokou koncentrací mastných kyselin, jako je kyselina linolová a kyselina linolenová, stejně jako další lipidy včetně kyseliny punikové, olejové, stearové, α-eleostearové, β-eleostearové, katalpické, gadoleové, arachidové, behenové a palmitové. Je zajímavé, že kyselina puniková, což je konjugovaný izomer jedinečný pro olej z granátového jablka, tvoří 70–76 % oleje ze semen. Kromě toho olej ze semen také obsahuje menší množství jiných konjugovaných trienů, jako je kyselina eleostearová a kyselina katalpová. Semena obsahují estrogenní sloučeniny jako je estron a estradiol. Dalšími složkami s nižším obsahem jsou steroly, steroidy, cerebrosidy, proteiny, vláknina, vitamíny a minerály.

Granátové jablko je jedním z nejbohatších plodů na fenolické sloučeniny, ale jejich nejvyšší obsah je ve slupce. Celkový obsah fenolických sloučenin je v semenech oproti slupce přibližně 3krát nižší, v případě celkového množství flavonoidů jde dokonce o rozdíl 30ti násobný. Tomuto rozdílu ve složení odpovídají i výsledky hodnocení antioxidační aktivity. V in vitro testech s DPPH měly extrakty ze slupky 2-3krát vyšší antioxidační aktivitu než extrakty semen.[i]^,[ii]  Mírná antioxidační aktivita ethanolového extraktu semen byla prokázána pomocí Folin–Ciocalteova testu.[iii] V jiném testu ovšem byla prokázána také lipofilní antioxidační kapacita oleje ze semen.[iv]  V případě antimikrobiálního účinku preklinické studie ukázaly také vyšší aktivitu extraktů ze slupek oproti semenům.[v] Ultra vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií spojenou s kvadrupólovou-Orbitrap hmotnostní spektrometrií s vysokým rozlišením (UHPLC-Q-Orbitrap HRMS) byly v semenech granátového jablka identifikovány flavonoidy (genistein, rutin, gallocatechin, kaempferol, luteolin, scutellarein, dihydromyricetin, apigenin), kumariny (skoparon, 7-methoxykumarin, umbelliferon, 4-methylumbelliferon) a fenolové kyseliny.[vi]

V in vitro experimentu za studena lisovaný olej ze semen granátového jablka stimuloval proliferaci keratinocytů jak v buněčné kultuře, tak v orgánové kultuře, ale měl malý vliv na funkci dermálních fibroblastů. Naproti tomu extrakt ze slupky stimuloval syntézu prokolagenu typu I a inhiboval produkci matrix metaloproteinázy-1 (MMP-1) dermálními fibroblasty, ale neměl žádný růstově podpůrný účinek na keratinocyty.[vii] Ovšem v jiném experimentu polyfenoly extraktu z granátového jablka (punicalagin, kyselina allagová, urolithin) vykazovaly schopnost zmírnit poškození DNA v lidských keratinocytech vyvolané methylglyoxalem.[viii]

Při testování ochranného účinku proti UVB byla v in vitro experimentu měřena koncentrace prokolagenu typu I (hlavní typ kolagenu v kůži) v kultivovaných lidských dermálních fibroblastech v buňkách ozářených UVB. Ty buňky, které byly ošetřené extraktem z některé části granátového jablka po ozáření UVB měly vyšší koncentraci prokolagenu typu I než ty ozářené buňky, které nebyly vystaveny působení extraktu. Zároveň byla testována životnost buněk kolorimetrickým testem pro hodnocení buněčné metabolické aktivity. Největší ochranný účinek proti UVB záření vykazoval extrakt ze slupky a jako nejúčinnější složka byl určen katechin, který působil prostřednictvím upregulace exprese kolagenu a downregulace exprese matrixové metaloproteinázy (MMP-1).[ix] Jiní autoři došli k podobným závěrům pomocí modelu rekonstituované lidské kůže, který se skládal z normálních lidských epidermálních keratinocytů získaných z neonatální předkožky a normálních lidských dermálních fibroblastů získaných z neonatální kůže stejného dárce.[x] Oxidační poškození, záněty a předčasné stárnutí pokožky mohou způsobit také částice ve vzduchu o průměru < 10 µm. Punicalagin a (-)-epigalokatechin-3-galát (hlavní antioxidační složky granátového jablka) měly schopnost v in vitro testu s lidskými epidermálními keratinocyty zlepšit životaschopnost buněk a zmírnit zánětlivou reakci po působení vzdušných částic.[xi]

V odborné literatuře bohužel není k dispozici klinická studie, při které by byl testován účinek extraktu semen granátového jablka aplikovaného na kůži. Pouze v jedné studii byl aplikován ve formě krému olej ze semen granátového jablka společně s extraktem pryskyřice Croton lechleri, v souvislosti se striemi. 6ti týdenní používání krému vedlo k ztluštění dermis a zlepšení hydratace a elasticity.[xii]

Výrobci deklarované účinky kosmetiky, která obsahuje extrakt ze semen granátového jablka, jsou vzhledem k obsaženým složkám teoreticky možné, ale zatím je nelze podložit odbornými studiemi a větší účinnost lze předpokládat u extraktu ze slupky. V odborné literatuře lze dohledat důkazy pro ochranu kůže před stárnutím vlivem UVB záření, léčbu hyperpigmentace, antioxidační, protizánětlivé, hojivé a antimikrobiální účinky extraktu ze slupek granátového jablka a jeho polyfenolových složek jako je např. punicalagin.

Mgr. Věra Klimešová
Laboratoře aplikovaného výzkumu a vývoje společnosti Fytopharma