Boswellia - potenciální doplněk terapie idiopatických střevních zánětů

Jako idiopatické střevní záněty (inflammatory bowel disease – IBD) jsou souhrnně označovány Crohnova choroba a ulcerózní kolitida. Jejich incidence v posledních letech neustále narůstá a onemocnění má těžko předvídatelný průběh. Postihují chronickým zánětem především tenké a tlusté střevo. Liší se od sebe hloubkou postižení trávicí trubice a lokalizací zánětu. Vzhledem k jejich nejasné etiologii není dosavadní terapie zcela úspěšná. Z důvodů častých nežádoucích účinků a nedostatečného efektu standardní léčby je proto mezi pacienty velmi rozšířené použití komplementární a alternativní medicíny.1

Mezi diskutované přírodní látky pro léčbu IBD patří též Boswellia serrata (BS) z čeledi Burseracea a její pryskyřice, které se používají i u jiných chronických zánětlivých onemocnění. Pryskyřice boswellie obsahuje 5-9 % esenciálního oleje, jehož hlavními složkami jsou α-thujon (50-61 %), sabinen (5 %), α-pinen (8 %), α-phelandren (2 %)2 a další monoterpeny, diterpeny, triterpeny, tetracyklické triterpenické kyseliny. Mezi čtyři hlavní pentacyklické triterpenické kyseliny patří kyselina β-boswellová, acetyl-β-boswellová, 11-keto-β-boswellová a acetyl-11-keto-β-boswellová (AKBA). Tyto boswellové kyseliny mají inhibiční účinek na prozánětlivé enzymy. Zánětlivý proces u kolitidy je spojen se zvýšenou tvorbou leukotrienů, které způsobují chemotaxi, chemokinezi, syntézu superoxidových radikálů a uvolňování lysozomálních enzymů fagocyty. Silným neredoxním, nekompetitivním specifickým inhibitorem klíčového enzymu pro biosyntézu leukotrienů 5-lipoxygenázy je kyselina acetyl-11-keto- β-boswellová.3, 4 Kyselina acetyl-11-keto-β-boswellová snižuje také aktivitu lidské leukocytární elastázy (HLE).5
Mechanismus farmakologického potenciálu extraktu BS pro léčbu IBD byl studován pomocí monovrstvy epiteliálních buněk tlustého střeva vystavených působení H2O2 nebo TNF-γ a TNF-α. Extrakt pryskyřice BS o koncentraci 0,1-10 μg/ml a AKBA o koncentraci 0,027 μg/ml signifikantně zabránily funkčním a morfologickým změnám a fosforylaci NF-κB vyvolané zánětlivými podněty. Při stejné koncentraci působily proti nárůstu reaktivních forem kyslíku způsobenému expozicí H2O2. Data ukázala pozitivní korelaci antioxidační aktivity s mechanismem podílejícím se na fyziologickém udržování integrity a funkce intestinálního epitelu.6 Při orálním podávání extraktu BS v dávce 34,2 mg/kg/den potkanům 2 dny před indukcí kolitidy podáním 4% kyseliny octové byl ve skupině léčených BS oproti kontrolní skupině pozorován významně zvýšený tlak análního svěrače, histologicky byly patrné menší otoky se zachováním slizničních krypt, došlo k poklesu peroxidace lipidů, byla snížena aktivita enzymu superoxiddismutázy a zvýšena glutathionperoxidáza, což naznačuje, že extrakt BS obsahuje antioxidační látky, které poskytují ochranné účinky při akutní experimentální kolitidě.7 Naopak v in vivo experimentu s myším modelem byly extrakty BS v kontrolovaném prostředí kolitidy vyvolané dextran sulfátem nebo kyselinu trinitrobenzensulfonovou shledány jako neúčinné.8 V jiné studii s experimentálně dextran sulfátem sodným vyvolanou kolitidou u myší semisyntetická forma AKBA snížila aktivitu onemocnění, byl také výrazně snížen přechod adherentních leukocytů a krevních destiček do zanícených venózních žil, bylo prokázáno, že AKBA do značné míry zabránila upregulaci P-selektinu, která je s kolitidou obvykle spojena. Pozorované účinky byly srovnatelné s účinky po podávání kortikosteroidů.9
V kontrolované klinické studii s 30 pacienty s chronickou kolitidou ve věku 18 – 48 let dostávalo 20 pacientů přípravek s pryskyřicí BS (3x denně 300 mg, 6 týdnů) a 10 pacientů užívalo sulfasalazin (3x denně 1 mg, 6 týdnů). U všech pacientů bylo hodnoceno: vlastnost stolice, histopatologie, hemoglobin a železo v séru, vápník, fosfor, proteiny, celkové leukocyty a eozinofily. Do remise přešlo 14 pacientů z 20 léčených BS a 4 z 10 léčených sulfasalazinem. Nežádoucí účinky nebyly pozorovány.10 V randomizované, dvojitě zaslepené, verum kontrolované, klinické studii s paralelními skupinami s celkem 102 pacienty Crohnovou chorobou byl chloroform/methanolový extrat BS testován na non-inferiotě ve srovnání se standardní léčbou mesalazinem. Byla hodnocena změna indexu aktivity Crohnovy choroby před začátkem léčby a po jejím ukončení. Extrakt BS vykázal stejný efekt jako standartní terapie.11 V randomizované dvojitě zaslepené, placebem kontrolované, paralelní klinické studii se 108 pacienty s Crohnovou chorobou v remisi byl v léčené skupině 52 týdnů podáván extrakt BS (3x denně 800 mg) a v kontrolní skupině pacienti dostávali placebo. Primárním sledovaným parametrem bylo udržení remise, ale sledoval se i čas do relapsu a změny indexu Crohnovy choroby. Studie byla předčasně ukončena z důvodu nedostatečné diskriminace léku a placeba s ohledem na primární cílový parametr účinnosti. Účinnost bylo možné analyzovat u 66 pacientů. 59,9 % aktivně léčených pacientů a 55,3 % ve skupině s placebem zůstalo v remisi. Průměrná doba do diagnózy relapsu byla 171 dní pro skupinu léčenou BS a 185 dní
pro skupinu s placebem. Pokud jde o hodnoty indexu Crohnovy choroby a laboratorní známky zánětu, nebyly zjištěny žádné výhody ve prospěch léčby BS. Z hlediska bezpečnosti nebyly pozorovány žádné nevýhody užívání léku ve srovnání s placebem.12 Toxikologická studie se zvířecími modely prokázala široké spektrum bezpečnosti extraktu boswellie obohaceného o kys. acetyl-11-keto-β-boswellovou, včetně dlouhodobého podávání dávky, která by odpovídala 200 mg/den u dospělého 70kg člověka.13 Bezpečnost boswellie až do dávky 500 mg/kg prokázala i další 90ti denní toxikologická studie s potkany.14
Výsledky provedených studií naznačují bezpečnost léčby AKBA a extrakty BS u pacientů s IBD, potvrzení účinnosti vyžaduje další klinické studie.

Mgr. Věra Klimešová
Laboratoře aplikovaného výzkumu a vývoje společnosti Fytopharma

reference

  1. Vochyánová Z., Sikorová K., Šmejkal K., Hošek J., Rostliny v terapii idiopatických střevních zánětů, Gastroent Hepatol 68(3), 2014:248-254.
  2. WHO monographs on selected medicinal plants. Vol. 4. Gummi Boswellii, World Health Organization. Geneva 2002, 48-60 [cit. 22.10.2018] Dostupné z: http://apps.who.int/medicinedocs/documents/s16713e/s16713e.pdf#page=56
  3. Siddiqui M.Z., Boswellia serrata, a potential antiinflammatory agent: an overview. Indian J Pharm Sci. 73(3), 2011:255-61.
  4. Safayhi H., Mack T., Sabieraj J., Anazodo M., Subramanian L.R., Ammon H.P.T., Boswellic acids: novel, specific, nonredox inhibitors of 5-lipoxygenase. J Pharmacol Exp Ther 261, 1992: 1143–1146.
  5. Safayhi H., Rall B., Sailer E.R., Ammon H.P.T., 1997, Inhibition by Boswellic Acids of Human Leukocyte Elastase. Journal of Pharmacology and Experimental Therapeutics 281 (1), 1997:460-463
  6. Catanzaro D., Rancan S., Orso G., Dall'Acqua S., Brun P., Giron M.C., Carrara M., Castagliuolo I., Ragazzi E., Caparrotta L., Montopoli M., Boswellia serrata Preserves Intestinal Epithelial Barrier from Oxidative and Inflammatory Damage. PLoS One. 10(5), 2015:e0125375.
  7. Hartmann RM, Morgan Martins MI, Tieppo J, Fillmann HS, Marroni NP. Effect of Boswellia serrata on antioxidant status in an experimental model of colitis rats induced by acetic acid. Dig Dis Sci. 57(8), 2012:2038-44.
  8. Kiela PR, Midura AJ, Kuscuoglu N, Jolad SD, Sólyom AM, Besselsen DG, Timmermann BN, Ghishan FK. Effects of Boswellia serrata in mouse models of chemically induced colitis. Am J Physiol Gastrointest Liver Physiol. 288(4), 2005:G798-808.
  9. Anthoni C., Laukoetter M.G., Rijcken E., Vowinkel T., Mennigen R., Müller S., Senninger N., Russell J., Jauch J., Bergmann J., Granger D.N., Krieglstein C.F., Mechanisms underlying the anti-inflammatory actions of boswellic acid derivatives in experimental colitis. Am J Physiol Gastrointest Liver Physiol. 290(6), 2006:G1131-7.
  10. Gupta I., Parihar A., Malhotra P., Gupta S., Lüdtke R., Safayhi H., Ammon H.P., Effects of gum resin of Boswellia serrata in patients with chronic colitis. Planta Med. 67(5), 2001:391-5.
  11. Gerhardt H., Seifert F., Buvari P., Vogelsang H., Repges R., Therapie des aktiven Morbus Crohn mit dem Boswellia-serrata-Extrakt H 15 [Therapy of active Crohn disease with Boswellia serrata extract H 15]. Z Gastroenterol. 39(1), 2001:11-7.
  12. Holtmeier W., Zeuzem S., Preiss J., Kruis W., Böhm S., Maaser C., Raedler A., Schmidt C., Schnitker J., Schwarz J., Zeitz M., Caspary W., Randomized, placebo-controlled, double-blind trial of Boswellia serrata in maintaining remission of Crohn's disease: good safety profile but lack of efficacy. Inflamm Bowel Dis. 17(2), 2011:573-82.
  13. Lalithakumari K., Krishnaraju A.V., Sengupta K., Subbaraju G.V., Chatterjee A., Safety and Toxicological Evaluation of a Novel, Standardized 3-O-Acetyl-11-keto-beta-Boswellic Acid (AKBA)-Enriched Boswellia serrata Extract (5-Loxin(R)). Toxicol Mech Methods. 16(4), 2006:199-226.
  14. Singh P., Chacko K.M., Aggarwal M.L., Bhat B., Khandal R.K., Sultana S., A-90 Day Gavage Safety Assessment of Boswellia serrata in Rats. Toxicol Int. 19(3), 2012:273-8.

tagy

Jdi zpět