Bezpečnost reziduálního obsahu ethanolu v lécích a potravinách během těhotenství a kojení

Ethanol je hojně používané rozpouštědlo a konzervační prostředek ve farmaceutických přípravcích, v některých případech je v podstatě nezastupitelný. Velké využití má i v potravinářství, a to nejen jako primární složka alkoholických nápojů, ale i jako antimikrobiální činidlo, extrakční rozpouštědlo, ochucovací složka a nosičové rozpouštědlo, pomáhá rovnoměrnému zbarvení potravin, stejně jako zvýšení chuti výtažků. Stopová množství alkoholu se nachází i v potravinách, které nemají na obalu vyznačeno, že obsahují ethanol, jedná se o fermentované potraviny (např. jogurty, kefíry, chleba a další pekařské výrobky) i „nefermentované“ potraviny (např. ovocné džusy).¹ 

Pro období těhotenství není stanovena bezpečná dávka ethanolu, a proto je zdravotnickými odborníky těhotným ženám doporučováno během těhotenství pro jistotu zcela abstinovat.^{2, 3, 4, 5} Ethanol konzumovaný ve větším množství má jednoznačně prokázaný široký rozsah škodlivých účinků na nenarozené děti, které mohou vést až k fetálnímu alkoholovému syndromu (FAS). Ale pro malá množství je nutné uvážit další skutečnosti, např. prostřednictvím anaerobní fermentace je malé množství ethanolu produkováno naší střevní mikroflórou. Ethanol je fyziologicky přítomen v krvi v koncentraci 0,03-0,1 ‰.^{6, 7, 8} Podle amerického Úřadu pro potraviny a kontrolu léčiv (FDA) je ethanol povolená přímá přísada do potravin.⁹ Podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/32/ES patří ethanol mezi extrakční rozpouštědla, která lze v souladu se správnou výrobní praxí použít při zpracování surovin, potravin, součástí potravin nebo složek potravin.¹⁰ Dále je ethanol zařazen do seznamu, který zmiňuje nařízení 2232/96/ES, a do něhož jsou zařazeny aromatické látky, které při své úrovni dietárního přívodu nevyvolávají žádné obavy z hlediska bezpečnosti.¹¹ Lékařská literatura doposud neprokázala škodlivost nepravidelné konzumace malého množství ethanolu,¹² naopak několik populačních studií ukazuje na bezpečnost malých dávek. Např. v prospektivní kohortě 1667 těhotných žen, které udávaly nízkou nebo velmi nízkou spotřebu ethanolu a 1840 abstinujících žen byly hodnoceny porodnické a fetální výsledky. Ve skupině, která během prvních 4,4 týdnů těhotenství konzumovala 0,01-6,0 nápojů týdně, bylo 4krát častější kouření. V obou skupinách se narodilo 2,4 % dětí s malformacemi.¹³ V další studii byly využity informace z národní prospektivní longitudinální kohortové studie ve Velké Británii (UK Millennium Cohort study), která sledovala děti narozené v letech 2000-2001, pro vyhodnocení rizika vzniku poruch chování a kognitivního deficitu u tříletých dětí, jejichž matky během těhotenství trochu pily alkohol. Z výsledků této studie vyplynulo, že děti narozené matkám, které pily 1-2 nápoje týdně nebo pouze příležitostně, neměly zvýšené riziko klinicky relevantní poruchy chování nebo kognitivního deficitu ve srovnání s abstinujícími matkami.¹⁴ V dřívějších dobách se dokonce ethanol používal jako lék proti předčasným kontrakcím dělohy. V jedné retrospektivní studii porovnávali autoři účinky od narození do 14 let u 136 dětí, matek léčených průměrně 38 g ethanolu denně po dobu 2-34 dnů, se 103 dětmi, srovnatelných pacientek neléčených ethanolem. Fetální růst, výskyt anomálií a míra úmrtí plodů a novorozenců byly v obou skupinách podobné. Nebyl ani žádný rozdíl v postnatálním růstu a vývoji.¹⁵ Autoři studie, která využila údaje z populační kohortní studie těhotných žen (n = 1061), z toho 172 (16 %) žen mělo potrat, došli k závěru, že výrazný vzrůst rizika potratu byl pouze ve skupině žen, které konzumovaly čtyři a více nápojů týdně a nejčastěji se potrat v této souvislosti vyskytoval do 10 týdne těhotenství.¹⁶

V mateřském mléku je koncentrace ethanolu podobná jeho koncentraci v krvi matky, jeho množství je stejné v předním i zadním mléku, a v obou typech se objevuje stejně rychle. Vlivem velkého naředění tělem dítěte, je výsledná hladina ethanolu v krvi kojeného dítěte velmi nízká i v případech extrémní konzumace ethanolu jeho matkou. ^{17, 18} V klinické studii byla prokázána snížená systémová dostupnost ethanolu během laktace, jako důsledek fyziologicky upraveného trávícího systému kojících žen.¹⁹ Podle některých autorů je množství alkoholu, které se dostane ke kojenému dítěti skrze mateřské mléko, přibližně 5-6 % váhově upravené mateřské dávky. Příjem ethanolu inhibuje mléčný ejekční reflex, čímž dočasně snižuje množství mléka, ²⁰ ale podle jedné klinické studie ženy při dávce 0,3 g ethanolu/kg po 2 hodinách od konzumace sice produkovaly méně mléka, avšak jeho energetický obsah byl stejný. ²¹ 
Pro lepší představu o množství ethanolu přijatého do těla např. v bylinném sirupu, lze provést teoretický výpočet (nezahrnující fyziologické změny způsobené těhotenstvím a kojením), pomocí tohoto vzorce: požitý ethanol v g/tělesná hmotnost ženy x 0,55 = ‰ alkoholu v krvi.²²  Pokud by jedna doporučená dávka byla 20 ml a sirup by obsahoval 5 % obj. ethanolu (uvažujeme o množství, které je spíše větší, než bývá reálný obsah v prodávaných  sirupech a měl by v tomto případě stejný obsah ethanolu jako vícestupňová piva), potom by v jedné dávce bylo cca 0,78 g ethanolu. Toto množství by u 70 kg ženy způsobilo 0,02 ‰ v krvi.

Mgr. Věra Klimešová
odborník spol. Fytopharma