Antidiabetický účinek pampelišky

Pampelišky (rod Taraxacum z čeledi Asteraceae) jsou lékopisné, jedlé rostliny, které se pro své léčivé vlastnosti používají už od starověku. Pampelišky obsahují širokou škálu biologicky účinných látek jako např. flavonoidy vykazující antioxidační aktivitu (luteolin, quercetin), seskviterpenové laktony s protizánětlivými a antimikrobiálními vlastnostmi (taraxakolidy, dihydro-laktucin, ixerin, kyselina taraxinová, ainsliosid), triterpeny/fytosteroly s antiaterosklerotickými účinky, fenolové sloučeniny s antioxidačními, imunostimulačními a protizánětlivými vlastnostmi (kyseliny čekanková, chlorogenová a kávová) a kumariny, které vykazují protinádorové, protizánětlivé, antimikrobiální a antikoagulační vlastnosti. Kořeny obsahují zásobní sacharid inulin, který má prebiotickou aktivitu. Obsažené seskviterpenové laktony – eudesmanolidy, guaianolidy a estery kyseliny germakranolidové způsobují hořkost pampelišek.[i] Pampeliška se tradičně používá ve formě nálevů a odvarů jako aperitiv, mírné projímadlo, tonikum, stimulant a hlavně diuretikum. V posledních letech se diskutuje využití účinků pampelišky při metabolickém syndromu.[ii] Všechny části pampelišky jsou využívány také jako potravina.

Výsledky studií ukazují, že antidiabetické účinky látek rostlinného původu jsou založeny na snížení aktivity enzymů (α-amylázy, β-galaktosidázy, α-glukosidázy), které štěpí cukry, včetně polysacharidů nebo inhibici renální reabsorpce glukózy a průtoku draslíkovými kanály. V in vitro experimentech byla prokázána inhibiční aktivita extraktů z pampelišky na výše uvedené enzymy.[iii] U myší s diabetem vyvolaným alloxanem, vodný extrakt z kořene pampelišky způsobil významný pokles hladiny glukózy v krvi (62,3 %). U nediabetických myší nebyl zaznamenán žádný účinek extraktů na glykémii. Vodný extrakt kořenu pampelišky měl antihyperglykemický účinek na myši s alloxanem vyvolaným diabetem také v jiné studii. Bylo zjištěno, že extrakt statisticky významně snížil hladiny glukózy a fruktosaminu. Autoři této studie zároveň prokázali schopnost tohoto extraktu inhibovat α-glukosidázu. Následná studie odhalila vliv extraktu z pampelišky na katalytickou aktivitu glutathion S-transferáz a tvorbu malondialdehydu v játrech myší jako indikátoru oxidačního stresu u časného diabetu. Po 7denním podávání extraktu z pampelišky (v dávce 20 mg/kg tělesné hmotnosti) diabetickým myším bylo pozorováno významné zvýšení katalytické koncentrace glutathion S-transferáz a statisticky nevýznamné snížení koncentrace malondialdehydu. Podobné výsledky měla i studie, při které byl vyvolán diabetes streptozotocinem u potkanů. Byl pozorován pokles hladin malondialdehydu v játrech potkanů ​​a významné snížení hladin glukózy v séru.  V další preklinické studii extrakt z pampelišky inhiboval tvorbu konečných produktů pokročilé glykace (AGE) (IC₅₀ = 69,4 mg/l) účinněji než lék aminoguanidin běžně používaný u diabetu (IC₅₀ = 138 mg/l).

Látky obsažené v extraktu pampelišky také vykazují aktivitu při regulaci drah odpovědných za uvolňování inzulínu, nejpravděpodobněji inhibicí některých enzymů. V in vitro studiích na potkaní buněčné linii ethanolový extrakt z pampelišky o koncentraci 40 µg/ml významně zvyšoval sekreci inzulinu. V jiné in vitro studii bylo prokázáno, že kyselina chlorogenová je inhibitorem glukózo-6-fosfatázy v potkaních játrech a může přispívat k intenzifikaci transportu glukózy, čímž zvyšuje produkci ATP a stimuluje sekreci inzulínu. Předpokládá se, že kyselina chlorogenová může také regulovat funkci β-buněk Langerhansových ostrůvků pankreatu.[iv]

Klinické studie, které by potvrdily antidiabetický účinek pampelišky, zatím nebyly provedeny.

Klinické údaje o bezpečnosti pampelišky chybí. Dosud však nebyly hlášeny závažné vedlejší účinky. Při podávání různých typů extraktů myším a potkanům byla pozorována pouze nízká toxicita. Obsažené látky nedávají důvody k obavám o bezpečnost. Stejně jako u všech léčiv obsahujících hořké látky se mohou po konzumaci produktů z pampelišky objevit nepříjemné pocity v důsledku překyselení žaludku. Při kontaktu s latexem pampelišky byla pozorována kontaktní dermatitida. Ale senzibilizační potenciál pampelišky je uváděn jako slabý. V případě pacientů s diabetem, ale hrozí riziko zvýšení hladiny draslíku v krvi. Diabetes je dobře známý stav, který zvyšuje riziko hyperkalémie. Extracelulární draslík je vychytáván intracelulárně působením inzulínu. U diabetu, kdy je účinek inzulínu nedostatečný, se hladina draslíku v séru zvyšuje. Navíc se asi u 40 % pacientů s diabetem 1. nebo 2. typu vyvine určitá úroveň poškození ledvin.  V nálevu připraveném z 5 g pampeliškových listů ve 200 ml vody bylo stanoveno 519 mg/l draslíku. Proto je v hodnotící zprávě EMA (European Medicines Agency) pro Taraxacum officinale Weber ex Wigg. folium diabetikům doporučováno vyhnout se preparátům s pampeliškou, pokud užívají β-blokátory, inhibitory ACE, cyklosporin, digitalis, heparin, ketokonazol, NSAID, pentamidin, kalium šetřící diuretika, takrolimus nebo trimethoprim. Pro nedostatek údajů o bezpečnosti nejsou přípravky s pampeliškou doporučovány těhotným a kojícím ženám.[v]

Preklinické studie potvrzují potenciál přípravků z pampelišky na potlačení vzestupu postprandiální glykémie u osob s diabetem II typu. Další obsažené látky mohou působit proti rozvoji komorbidit. Ale bohužel nejsou k dispozici žádné klinické studie, které by potvrzovaly bezpečnost a účinnost pampelišky.

Mgr. Věra Klimešová

Laboratoře aplikovaného výzkumu a vývoje společnosti Fytopharma