Vliv izoflavonů na kostní, prsní a ostatní tkáně

Užívání izoflavonů v menopauzálním a postmenopauzálním věku u žen je dnes obecně akceptováno jako racionální postup s měřitelnou, klinicky dobře podloženou efektivitou a bezpečností. Izoflavony však v lidském organismu vykazují celou řadu dalších biologických účinků, které nemusí být pouze soustředěny na omezení menopauzálních potíží.      

K nejlépe popsaným izoflavonům patří genistein (a jeho glykosid genistin) izolovaný ze sóje. Z pohledu farmakologických účinků je v databázích evidován jako antikarcinogenně účinná látka, jako fytoestrogen a inhibitor enzymů proteinkináz. Biologická dostupnost genisteinu a genistinu je srovnatelná, někteří autoři uvádějí u genisteinu lepší biologickou dostupnost. Po perorální aplikaci bylo maximální plazmatické koncentrace u volného genisteinu dosaženo po 1 až 6 hodinách. Genistein je z významné části konjugován na glukuronovou kyselinu, je eliminován ledvinami a vylučován močí. Klinická studie se zdravými a dialyzovanými pacienty prokázala signifikantně vyšší plazmatické koncentrace genisteinu (3-4krát vyšší) u dialyzovaných pacientů, u osob s renální insuficiencí je proto nutné doporučení suplementace genisteinu vždy kriticky zvážit a v případném doporučení denní dávky zohlednit horší renální eliminaci genisteinu, u zdravých dobrovolníků byl genistein eliminován za 2 dny, u dialyzovaných pacientů byl eliminován za 7 dnů. Genistein může být přijímán i prostřednictvím stravy, bylo prokázáno, že dobře přechází do plodové vody. Při doplňkové suplementaci genisteinu v období těhotenství je tedy nutné počítat s případným vlivem genisteinu na plod. Doporučení suplementace genisteinu v období těhotenství by mělo být výjimečné a vždy opodstatněné. Dle klinických, farmakokinetických studií nebyly u zdravých postmenopauzálních žen při užívání dávek 2, 4, 8 a 16 mg genisteinu/kg tělesné hmotnosti pozorované závažné nežádoucí účinky, u vysokých dávek bylo pozorováno snížení tlaku krve, snížení počtu neutrofilů, nauzea, otoky nohou a zvýšená citlivost prsou. Denní dávka 70 mg genistinu a daidzeinu byla v multicentrické, randomizované, dvojitě zaslepené a placebem kontrolované klinické studii u menopauzálních žen hodnocena jako zcela bezpečná a dobře tolerovaná, po 4 týdnech u 38 % menopauzálních žen a po 8 týdnech u 51 % menopauzálních žen signifikantně omezovaly návaly horka. Právě návaly horka jsou z mírných menopauzálních potíží užíváním genisteinu nejvýrazněji omezeny, je snížená frekvence jejich výskytu během dne. K velmi ambiciózním patří klinická studie, která měla za cíl popsat případný vliv dlouhodobé suplementace 160 mg izoflavonů denně na metabolické parametry obézních, inzulin-rezistentních, postmenopauzálních žen, autorům se žádný signifikantní vliv nepodařilo prokázat. K velmi zajímavým patří klinické studie zaměřené na popis vztahu mezi dlouhodobou suplementaci izoflavonů a denzitou kostní a prsní tkáně. Autoři randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické studie sledovali vliv 9měsíční suplementace 40 g sojového proteinu denně (s nespecifikovaným obsahem izoflavonů) nebo mléčného proteinu, nepodařilo se jim prokázat žádnou signifikantní změnu v denzitně kostní tkáně. Velmi významnou výpovědní hodnotu má randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná klinická studie, kde byl sledován vliv 3leté suplementace denní dávky 80 nebo 120 mg izoflavonů (podáváno v kombinaci s 500 mg vápníku a 600 IU vitaminu D₃ denně) na denzitu kostí u zdravých postmenopauzálních žen bez osteoporózy. Autoři prokázali u denní dávky 120 mg izoflavonů v kombinaci s vápníkem a vitaminem D₃ mírné, na hranici statistické významnosti omezení postmenopauzálního snížení denzity kostí, zjištěný efekt autoři nepovažují za uplatnitelný v prevenci nebo léčbě osteoporózy. Obdobně významnou je multicentrická, randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná klinická studie, kde bylo 406 zdravým postmenopauzálním ženám po dobu 2 let podáváno 80 nebo 120 mg izoflavonů denně a byl mamograficky sledován vliv suplementace na denzitu prsní tkáně, autoři u postmenopauzálních žen žádný signifikantní vliv izoflavonů na denzitu prsní tkáně neprokázali. Také jiná randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná klinická studie sledovala u 205 zdravých postmenopauzálních žen vliv roční suplementace 43,5 mg izoflavonů denně na mamograficky měřenou denzitu prsní tkáně, i zde autoři nezjistili žádný signifikantní vliv. Potenciální vliv dlouhodobé (6měsíční až 3leté) suplementace izoflavonů na denzitu prsní tkáně u postmenopauzálních žen popisuje metaanalytická studie hodnotící randomizované klinické studie s celkovým souborem 1287 postmenopauzálních žen, i zde došlo k poměrně jednoznačnému potvrzení výše prezentovaných výsledků, suplementace izoflavonů v doplňkových denních dávkách nevede k signifikantní změně denzity prsní tkáně. Ovšem k dispozici jsou prozatím ojedinělé klinické průkazy mírného zvýšení denzity prsní tkáně po suplementaci izoflavonů u premenopauzálních žen.  

Mgr. Tomáš Volný