Repelenty proti klíšťatům
Aplikovaný výzkum a vývoj repelentně účinných látek a přípravků je v Evropě zaměřený zejména na klíšťata respektive komáry. Je stimulovaný vysokým rizikem přenosu infekčních onemocnění na člověka. Experimentální zájem o repelentně účinné přírodní látky je pravděpodobně vysoký i díky rozvíjející se rezistenci u konvenčních repelentů.
Dostupné odborné reference popisují velké množství přírodních zdrojů s obsahem repelentně účinných látek. Vzhledem k omezenému rozsahu příspěvku jsou zde uvedeny pouze některé. Silnou repelentní až akaricidní účinnost proti klíšťatům (Ixodes ricinus; Evropa, zejména přenos Lymeské borreliózy, klíšťové encefalitidy) vykazovala silice kajeputu (Melaleuca alternifolia Cheel; tea tree oil), dávka 8-10 µl po 90 minutové expozici a za specifických laboratorních podmínek usmrtila 70-80 % klíšťat. Signifikantní repelentní účinnost proti klíšťatům (Hyalomma marginatum; Asie, Evropa, Afrika, přenos virové hemoragické horečky aj.) byla prokázána také u levandulové silice (Lavandula angustifolia), 5 % koncentrace silice vykazovala dostatečnou repelentní účinnost po dobu asi 40 minut, 10-20 % koncentrace silice repelentně účinkovala po dobu asi 120 minut oproti kontrole v podobě syntetického repelentu DEETu, se kterým měla silice srovnatelnou repelentní účinnost. Jiní autoři popisují za daných experimentálních podmínek akaricidní účinek u ≥ 4,0 % koncentrace levandulové silice. Po 24 hodinové expozici 4-8 % koncentrace silice usmrtila ≥ 73 % klíšťat (Rhipicephalus annulatus; tropická Afrika, přenos babesiózy – onemocnění způsobené parazitujícím prvokem, ricketsiózy aj.). Výraznou a prokázanou repelentní účinnost proti klíšťatům (Ixodes ricinus) mají také řebříčková (Achillea millefolium), blahovičníková (Eucalyptus globulus), pelargóniová (Pelargonium graveolens) a citronelová (Cymbopogon nardus) silice, autoři zde poukazují na výraznou repelentní účinnost citronellolu, geraniolu a eugenolu. Signifikantní repelentní účinnost proti klíšťatům (Hyalomma rufipes, Rhipicephalus microplus) byla prokázána u aksamitníkové (Tagetes minuta) silice s majoritním obsahem terpenických látek cis-, beta-ocimenu, limonenu a dihydrotagetonu, spolehlivé repelentní účinnosti bylo dosaženo u 20 % koncentrace silice. Také 10-20 % koncentrace rozmarýnové (Rosmarinus officinalis) silice má silný repelentní až akaricidní účinek, usmrtila > 85 % klíšťat (Rhipicephalus microplus), rozmarýnová silice majoritně obsahuje alpha-pinen, verbenon a 1,8-cineol. Akaricidní účinnost však nebyla pozorována při nižších koncentracích (< 2,5 %) rozmarýnové silice. Za velmi zajímavý experiment lze považovat srovnání repelentní účinnosti proti klíšťatům (Ixodes ricinus) u rozmarýnové (Rosmarinus officinalis), mátové (Mentha spicata), oreganové (Origanum majorana) a bazalkové (Ocimum basilicum) silice. Při dávce 15 µg/cm2 byla u rozmarýnové silice repelentní účinnost 100 %, u mátové silice byla 93,2 %, u oreganové silice byla 84,3 % a u bazalkové silice byla 64,5 %. Při dávce 6,5 µg/cm2 repelentně účinkovala pouze rozmarýnová (68,3 %) a mátová (59,4 %) silice. V dalším velmi zajímavém experimentu (metoda blanket-dragging) autoři sledovali repelentní účinnost silice blahovičníku citroníkového (Corymbia citriodora) proti klíšťatům (Ixodes ricinus), 30 % koncentrace silice vykazovala první den 85 % repelentní účinnost a 6 den 42 % repelentní účinnost. Silnou repelentní účinnost proti klíšťatům prokazují i experimenty se silici (carvacrol, nootkaton aj.) cypřišku nutkajského (Chamaecyparis nootkatensis). Srovnatelnou repelentní aktivitu s DEETem proti klíšťatům (Amblyomma americanum, Ixodes scapularis; Severní Amerika, přenos tularemie, Lymeské borreliózy aj.) mají silice (cuparen, alpha-cedren aj.) jalovce obecného a čínského (Juniperus communis, J. chinensis). Z uvedených referencí je nepochybné, že řada silic má velmi silnou a spolehlivou repelentní účinnost proti širokému druhovému spektru klíšťat, že ideálně účinné koncentrace silic jsou 10-30 %, že nelze kvalitativně a kvantitativně určit ideální kombinaci terpenických látek, že uvedené silice mají proti klíšťatům srovnatelnou účinnost jako konvenčně používané repelenty: DEET, IR3535, ICARIDINE, PERMETHRIN a jediná rozšířená silice CITRONELLOL. Příčinou omezené aplikace silic jako repelentů může být jejich vyšší cena, výskyt alergických a fotosenzitivních reakcí při aplikaci na kůži, výrazná cytotoxická aktivita vyšších koncentrací silic. Naopak u silic není pozorován rozvoj rezistence jako u některých konvenčních repelentů. Dostatečná koncentrace účinných silic aplikovaná na oděv se jeví jako silný a bezpečný repelentní prostředek proti klíšťatům. Komplikovaná je však i bezpečnost konvenčních a rozšířených repelentů aplikovaných na kůži (zvláště u malých dětí): až 56 % na kůži aplikované dávky DEETu se vstřebá do organismu, u DEETu byla popsaná neurotoxická aktivita a inhibice hormonálního metabolismu; citronellol patří mezi silné alergeny; permethrin má neurotoxickou aktivitu; u lokálně aplikovaného IR3535 a icaridinu prozatím nebyly pozorované závažné systémové nežádoucí účinky.
Mgr. Tomáš Volný