Racionální účinky lecitinu

Lecitin je nejčastěji charakterizován jako komplex v acetonu nerozpustných fosfolipidů (zejména fosfatidylcholinu, fosfatidylethanolaminu, fosfatidylserinu a fosfatidylinositolu). V praxi používáme vaječný lecitin, který obsahuje asi 69 % fosfatidylcholinu a 24 % fosfatidylethanolaminu nebo častěji  sojový lecitin obsahující asi 21 % fosfatidylcholinu, 22 % fosfatidylethanolaminu a 19 % fosfatidylinositolu. Lecitin  aplikujeme jako emulgátor v intramuskulárních, intravenózních injekcích, ve formulacích parenterální a enterální výživy, ale také jako biologicky aktivní složku v doplňcích stravy. Lecitin má velmi dobrou biologickou dostupnost. Mimo jiné to potvrzuje placebem kontrolovaný klinický experiment, kde byl vrcholovým atletům 1 hodinu před tréninkem perorálně podáván lecitin (s 90 % obsahem fosfatidylcholinu) v denní dávce 0,2 g lecitinu na kilogram tělesné hmotnosti a byl sledován vývoj plazmatické koncentrace cholinu. V placebové skupině byla po tréninku plazmatická koncentrace cholinu snížena průměrně o -16,9 %, naopak ve skupině užívající lecitin došlo k signifikantnímu zvýšení plazmatické koncentrace cholinu průměrně o +26,9 %. Suplementace lecitinu je racionálně spojována s modulaci hypercholesterolémie. K nejnovějším klinickým důkazům můžeme řadit randomizovanou, dvojitě zaslepenou, placebem kontrolovanou studii, ve které bylo 30 dobrovolníkům ve věku 58-70 let s diagnostikovanou hypercholesterolémii denně po dobu 1-2 měsíců podáváno 500 mg sojového lecitinu (s obsahem 22 % fosfatidylethanolaminu a 68 % fosfatidylcholinu) v 500 mg sojového oleje, u placebové skupiny nedošlo k signifikantní změně plazmatických hladin LDL-cholesterolu a celkového cholesterolu, naopak u lecitinové skupiny došlo již po prvním měsíci užívání k signifikantnímu poklesu plazmatických koncentrací LDL-cholesterolu a celkového cholesterolu. Výraznější signifikantní pokles (o 10-18 %) plazmatických hladin celkového cholesterolu popisují klinické studie s různou výpovědní hodnotou, kde dobrovolníci po dobu 2-11 měsíců denně užívali 20-30 g sojového lecitinu. Je zde evidentní rozdíl v podávané denní dávce lecitinu. Nutno však doplnit, že autoři podávající vyšší denní dávky nevěnovali dostatečnou pozornost specifikaci chemické kvality podávaného lecitinu (prozatím nevíme, zda má zastoupení jednotlivých fosfolipidů vliv na biologickou účinnost), někteří také dostatečně neeliminovali modulační aktivity sojového proteinu a sojových izoflavonů. Lze se však shodnout na názoru, že pro významnější pokles plazmatických hladin cholesterolu je pro perorální suplementaci racionálnější doporučení spíše vyšších denních dávek lecitinu. Modulační účinky lecitinu v játrech jsou zprostředkovány zejména jeho vlivem na aktivitu enzymů HMG-CoA-reduktázu (katalyzuje syntézu cholesterolu), cholesterol-7-alfa-hydroxylázu (katalyzuje metabolismus cholesterolu a žlučových kyselin) a na mikrozomální acyl-CoA-cholesterolacyltransferázu a lecithin-cholesterolacyltransferázu (katalyzují esterifikaci cholesterolu). Hypoteticky lze za perspektivní z pohledu modulačního vlivu na metabolismus cholesterolu považovat současnou suplementaci fytosterolu/fytostanolu a lecitinu. Významnější klinické studie popisující biologickou účinnost jejich kombinace v hypocholesterolemicky účinných denních dávkách prozatím nejsou k dispozici. Dobře popsané jsou kombinace fytosterolu/fytostanolu s lecitinem, kde lecitin plní pouze úlohu pomocné látky stabilizující aplikační formu fytosterolu/fytostanolu (koloidní nápoj s nízkým obsahem tuků, tablety s rychlým uvolněním disperze). Poměrně oblíbené jsou aplikační formy nápojů, které se připravují z premixů s významným obsahem lecitinu. Zde je zvláště nutné eliminovat stabilitní rizika spojená se snadnou peroxidací lecitinu. Suplementaci fosfolipidů změněných peroxidací nelze považovat za prospěšnou. Jejich peroxidace a rozklad je stimulován slunečním a jiným ionizačním zářením, tepelnou zátěží (> 100 °C) a extrémními hodnotami pH. Lecitin je považován za prekurzor neurotransmiteru acetylcholinu. Minimálně ve třech kvalitních klinických studiích byl sledován vliv dlouhodobého užívání 20-25 g lecitinu (s 90 % obsahem fosfatidylcholinu) na kognitivní funkce a kvalitu života seniorů (starších 55 let). Autoři sledovali signifikantní zlepšení některých kognitivních parametrů, k signifikantnímu zlepšení senilní demence Alzheimerova typu však nedošlo. 6týdenní užívání vyšších denních dávek lecitinu u probandů s diagnostikovanou jaterní steatózou vyvolalo statisticky významné a progresivní zlepšení.

Mgr. Tomáš Volný