Přírodní látky versus benigní hyperplazie prostaty

Pro modulaci obtíží spojených s benigní hyperplazií prostaty (BHP) jsou doporučovány přípravky s pygei africani extractum nebo serenoae extractum nebo s jinými přírodními složkami, případně s jejich kombinacemi. Početné preklinické a klinické průkazy jejich rutinní aplikaci ve spojení s BHP přisuzují racionální charakter. Jsou však až příliš soustředěny na BHP a funkce prostaty.

V případě stárnoucích mužů je zapotřebí komplexnější přístup a sledování dalších potenciálních benefitů a rizik. V andropauze u mužů (na rozdíl od menopauzy u žen) nedochází k výraznému poklesu některých hormonů v krátkém časovém úseku, hladiny se mění kontinuálně a pozvolně. Přes zásadní úlohu deficitu androgenů v andropauze se vyskytují i další negativní posuny. Např. v sekreci růstového hormonu a růstových faktorů, v produkci a degradaci trijodtyroninu, neurosteroidů, hormonů kalciofosfátového metabolismu a hormonů řídí­cích vodní a minerální hospodářství.

Extrakt z kůry a dřeva slivoně africké (pygei africani extractum) a extrakt z dřeně a semen sabalové palmy (serenoae extractum) se významně odlišují v kvalitativním a kvantitativním složení přírodních látek i charakterem účinku. Účinnost obvykle lihového extraktu slivoně africké je pravdě­podobně založena na sterolech, stanolech, polyfenolech a ostatních málo popsaných látkách jako je např. atrarová kyselina (AA), která poměrně specificky inhibuje androgenní receptory (AR), ovšem u glukokortikoidních a progesteronových receptorů inhibiční aktivitu nevykazuje. Experimentálně byla podložena její schopnost inhibovat expresi prostatického specifického antigenu (PSA). Biologická aktivita AA je s nejvyšší pravděpodobností podpořena významnou antiandrogenní aktivitou sterolu a stanolu (převážně sitosterolu a campesterolu) a je­jich schopností významně inhibovat aktivitu enzymu 5a-reduktázy (enzym katalyzující přeměnu testosteronu na 5a-dihydrotestosteron, defekt nebo inhibice 5a-reduktázy jsou spojovány se zmenšením prostaty).

Na odlišnou biologickou účinnost extraktu slivoně africké upozorňuje hned několik preklinických experimentů provedených na buněčných modelech. Popisují inhibici dělení lidských rakovinových buněk karcinomu prostaty a lidských epiteliálních buněk u BHP. Byla potvrzena inhibice proliferace lidských myofibroblastů a fibroblastů prostaty, kde byla pozorována inhibice epidermálního růstového faktoru (EGF), který má významnou úlohu v etiologii BHP. Na těchto mechanismech se mohou ve zvýšené míře podílet prozatím i okrajově sledované polyfenolické látky. Tyto preklinické poznatky o určitém chemopreventivním potenciálu extraktu slivoně africké u lidského karcinomu prostaty nejsou v současnosti podloženy cílenými klinickými důkazy, a proto je nelze rutinně aplikovat. Ale po­měrně jasně dokládají jeho odlišnou účinnost od dalších ve fytoterapii BHP běžně aplikovaných přírodních složek

Extrakt ze slivoně nebo sabalové palmy 

Omezení častého močení v noci (nykturie), snížení objemu reziduální moči, zlepšení odtoku moči, zlepšení IPSS (International Prostate Symptom Score) a zlepšení kvality života bylo signifikantně potvrzeno v metaanalytickém hodnocení 18 klinických, randomizovaných, placebem kontrolovaných studií, s celkovým počtem 1 562 mužů s BHP (po dobu 30-60 dnů užíván extrakt slivoně africké v dávce 100 mg denně). Nebyl zjištěn rozdíl u dvouměsíčního podá­vání denní dávky 100 mg extraktu v účinnosti mezi dávkovým schématem 2x denně 50 mg a 1x denně 100 mg extraktu. Závažné nežádoucí účinky v takto hodnocených studiích nepotvrzují ani závěry jiné pilotní klinické studie, kde byly mužům s BHP po dobu 2 měsíců podávány denní dávky 100 mg a 200 mg extraktu slivoně.

Zcela odlišné je složení extraktu sabalové palmy (extrakce n-hexanem nebo ethanolem), ve kterém převládá obsah mastných kyselin, triglyceridů a fytosterolů (campesterol, cycloartenol, lupenon, lupeol, sitosterol a stigmasterol), může obsahovat karotenoidy a tokoferoly. Oproti extraktu slivoně pravděpodobně vykazuje intenzivnější inhibici 5a-reduktázy a inhibici řady prozánětlivých cytokinů a enzymů. Naopak zřejmě neovlivňuje expresi PSA. Účinkům mastných kyselin na 5a-reduktázu je věno­vána velká experimentální pozornost. Na buněčných modelech byla prokázána schopnost extraktu sabalové palmy inhibovat oba izoenzymy (1 a 2) 5a-reduktázy, například oproti finasteridu, který inhibuje pouze izoenzym 2. Zjistilo se, že v extraktu přítomné nenasycené mastné kyseliny inhibují spíše aktivitu izoenzymu 1 a nasycené mast­né kyseliny inhibují spíše izoenzym 2.

Z rešeršního zkoumání také vyplývá významně vyšší počet kvalitních klinických průkazů účinnosti extraktu sabalové palmy, například metaanalytické hodnocení 11 randomizovaných, placebem kontrolovaných klinických studií, kde bylo 2 859 mužům s BHP 2krát denně podáváno 160 mg extraktu sabalové palmy (Permixon) po dobu 21 až 180 dnů a bylo zjištěno signifikantní zlepšení odtoku moči a nykturie. V jiné klinické studii byla potvrzena srovnatelná účinnost dávkových schémat 2x denně 160 mg a 1x denně 320 mg extraktu. Zcela zásadní je existence referenčních standardů (FDA) extraktů sabalové palmy SRM 3250, kde je definován obsah 3 fytosterolů a 14 mastných kyselin a triglyceridů, a dále SRM 3251, kde je definován obsah 3 fytosterolů, 17 mastných kyselin a triglyceridů, beta-karotenu a gama-tokoferolu. Na tomto podkladě je možné hodnotit kvalitu velkého počtu na trhu existujících doplňků stravy s obsahem tohoto extraktu.

Mgr. Tomáš Volný