Postmenopauzální aplikace genisteinu

Během několika let si doplňky stravy s obsahem přírodních látek izoflavonů získaly značnou oblibu. Jejich obchodní úspěšnost významně podpořila i výzkum. Vedle racionální modulace menopauzálních potíží je patrný trend zkoumat další potenciální zdravotní benefity, které by postmenopauzálním ženám mohlo přinést dlouhodobé užívání izoflavonů. Největší pozornost je v posledním období věnována izoflavonu genisteinu.

Nejčastěji využívaným zdrojem genisteinu (4',5,7-trihydroxyisoflavonu) jsou semena sóji (Glycine soja), která obsahují asi 800 ug směsi izoflavonů na 1 g sojové moučky. K dobře popsaným mechanismům účinků genisteinu patří jeho estrogenní a antiestrogenní aktivita (SERM aktivita) zprostředkovaná jeho interakcí s převážně ß-estrogenními receptory. Z dosavadních průkazů přitom vyplývá, že estrogenní aktivitu lze spojovat spíše s nižšími denními dávkami (asi < 100 mg/den), antiestrogenní aktivitu lze spojovat spíše s vyššími denními dávkami (asi > 200 mg/den) a významnou plazmatickou koncentrací genisteinu. Jeho estrogenní aktivita se například uplatňuje v modulaci menopauzálních potíží a antiestrogenní aktivita se může uplatnit v chemoprevenci karcinomu prsu a prostaty. Kanceroprotektivní účinky jsou dále podpořeny inhibicí tyrosinkináz, DNA-topoisomeráz, 5 a-reduktáz a aromatáz.

Rutinní aplikace v chemoprevenci karcinomu prsu a prostaty je zřejmě předčasná. Je nutné si uvědomit, že až při 100krát vyšší plazmatické koncentraci než u estradiolu byla potvrzena schopnost izoflavonů kompetici inhibovat vazbu estrogenů na estrogenní receptor a vazbu estrogenů na steroidy vázající proteiny (SBP). Při uvedených denních dávkách genistein současně ovlivňuje několik enzymových systémů (SEM aktivita), průkazně inhibuje enzymový systém 5a-reduktázy a aromatázy, což se může pozitivně projevit i v chemoprevenci hyperplazie prostaty. Dále inhibuje aktivitu tyrosinkinázy, která má velmi důležitou úlohu v růstu buněk a kontrakci hladké svaloviny. Je prokázáno, že genistein inhibuje syntézu prozánětlivých cytokinů (TNF alpha, IL-1beta) v chrupavce. Tato aktivita by mohla zpomalovat její degenerativní změny a příznivě se projevovat u osteoartrózy. Bude však nutné cílené klinické ověření. Při několika preklinických experimentech na zvířecích mode­lech se simulovaným nedostatkem estrogenů a osteoartrózou byl porovnáván vliv klasické substituční hormonální terapie a izoflavonů na kvalitu chrupavky a průběh osteoartrózy. Pozitivní statistický významný vliv byl pro­kázán pouze u substituční hormonální terapie a indukci enzymů kataláz a superoxiddismutáz, což představu­je soubor antiaterosklerotických účinků. Přímý vliv genisteinu a jiných izoflavonů na metabolismus krevních lipidů a cholesterolu se nepodařilo uspokojivě prokázat. Dlouhodobé perorální užívání genisteinu je nepochybně spojeno s řadou metabolických změn, které se běžnými experimentálními metodami a postupy obtížně popisují. Takové aktivity lze očekávat u biologicky účinných metabolitů genisteinu (ostatních izoflavonů a lignanů), které se převážně vylučují močí. Prozatím nedostatečně je potvrzena jejich schopnost snižovat tonus hladké svaloviny a omezovat degenerativní změny na fibroblastických vláknech vaziva močové trubice a zpomalovat tak postmenopauzální atrofické změny močové trubice.

Vliv na metabolismus kostí

Pozitivní vliv dlouhodobě podávané den­ní dávky izoflavonů vyšší než 80 mg na metabolismus kostí u postmenopauzálních žen potvrzují autoři nedávné cenné metaanalytické studie, ale také autoři kvalitní dvouleté randomizované, dvojitě zaslepené a placebem kontrolované studie, kteří 203 zdravým postmenopauzálním ženám podávali 2 roky 90 mg sojových izoflavonů v kombinaci s 25 g sojového proteinu denně. Další experimenty s šestiměsíčním podáváním vyšších dávek izoflavonů (120 mg denně), a to i v kombinaci s exogenním estradiolem, ukazují, že doporučení dlouhodobého užívání obdobných denních dávek genisteinu a sojových izoflavonů u zdravých postmenopauzálních žen může být racionální. Genistein prokazatelně stimuluje aktivitu osteoblastů (buňky podílející se na obnově kostní tkáně) a působí na osteoblasty chemoprotektivně, pravděpodobně se zde uplatňují i jiné, např. antioxidační mechanismy.

Je zřejmé, že by se v blízké budoucnosti mohl genistein a izoflavony pod tíhou dal­ších kvalitních klinických důkazů stát racio­nální součástí preventivních opatření osteo­porózy. Důležité je doplnit, že charakterizo­vaný chemopreventivní potenciál genisteinu a izoflavonů nemá léčebný charakter a ne­může být situován do alternativy platných preventivních a léčebných doporučených postupů.

Genistein má vysokou afinitu k lidskému sérovému albuminu a v in vitro experimentu bylo prokázáno, že je aktivátorem biotransformačních enzymů CYP2C9 a CYP3A4, kterými je metabolizována řada léčiv, například antihypertenzivum losartanum kalicum. V tomto případě v cílené farmakokinetické studii nebyla prokázána interakce mezi genisteinem a losartanem. Dlouhodobou suplementaci genisteinu a izoflavonů v denních dávkách asi 80-100 mg lze po individuálním zvážení všech klinických okolností doporučit pouze u postmenopuzálních žen. Dlouhodobé užívání není vhodné pro dospívající dívky, ženy těhotné, kojící a ve fertilním věku.

Mgr.Tomáš Volný