Omega-3 PUFA a nervový systém dětí

Některá spojení mohou znít nepravděpodobně, přesto je jim věnována nezvykle velká experimentální a publikační pozornost. Takovým tématem je vliv dlouhodobé suplementace omega-3 a omega-6 vícenenasycenými mastnými kyselinami na vývoj a funkce mozku, na nervovou soustavu, kognitivní funkce a na marketingově aplikované zlepšení IQ dětí.      

Velká četnost odborných publikací a atraktivnost tématu pravděpodobně vycházejí z obecného faktu, že omega-3 a omega-6 vícenenasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem (LCPUFA dále jen PUFA) jsou esenciální pro vývoj, fungování mozku a nervové soustavy člověka. DHA (dokosahexaenová kyselina) zaujímá asi 15-20 % všech lipidů v šedé kůře mozkové dospělého jedince, DHA si lidský organismus nedokáže syntetizovat „de novo“, jediným zdrojem DHA pro organismus je tedy příjem potravou. Obecně lze fortifikaci stravy DHA v racionálních denních dávkách považovat za příznivé a bezpečné pro dospělé i děti. Kontrolované klinické studie v podstatě popisují dva zajímavé okruhy, vliv suplementace PUFA na kognitivní funkce a zrak zdravých dětí, vliv na lehké mozkové dysfunkce dětí (nejčastěji porucha pozornosti s hyperaktivitou, ADHD), případně popisují zlepšení vizuálních a motorických funkcí u dětí s fenylketonurií. Randomizované a placebem kontrolované klinické studie nepotvrdily žádný signifikantní vliv dlouhodobého užívání PUFA na IQ dětí. V randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické studii byl 420 zdravým dětem od narození až do 6 měsíců věku podáván rybí olej s obsahem 250 mg DHA a 60 mg EPA (eikosapentaenové kyseliny) v denní dávce, užívání vedlo k signifikantnímu zvýšení koncentrace DHA v erytrocytech a v plazmě, nevedlo k žádné signifikantní změně ve vývoji nervové soustavy dětí. V jiné randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické studii bylo zdravým dětem, které se začaly učit číst, po dobu 16 týdnů podáváno 600 mg DHA denně a byl sledován vliv na jejich čtení, paměť a chování, signifikantní změna nebyla pozorována u žádného ze sledovaných parametrů. Ani další randomizovaná, dvojitě zaslepená a placebem kontrolovaná klinická studie s 90 zdravými dětmi ve věku 10-12 let neprokázala signifikantní vliv 8týdenní suplementace denní dávky 400 nebo 1000 mg DHA na kognitivní funkce a náladu. Také 12měsíční suplementace DHA u novorozenců v randomizované a kontrolované klinické studii nevedlo k signifikantním změnám ve vývoji řeči. Ani suplementace denní dávky 900 mg alfa-linolenové kyseliny v kombinaci se 100 mg DHA nevedla ke zlepšení kognitivního výkonu zdravých dětí. I další studie s nižší výpovědní hodnotou potvrzují, že nelze od dlouhodobé suplementace PUFA (DHA, EPA, alfa-linolenové kyseliny) u zdravých dětí (≤ 12 let věku) evropské populace očekávat reálné a signifikantní zlepšení paměti, vnímání, myšlení, změnu chování a nálady. Přestože nemáme k dispozici dostatek odborných referencí, odlišně se pravděpodobně jeví vliv dlouhodobé suplementace PUFA v těhotenství. Předpokládá se, že užívání DHA/EPA u těhotných žen může mít příznivý vliv na vývoj mozku a nervového systému dítěte, nemá vliv na porodní hmotnost novorozence. Významně odlišné jsou ovšem výsledky randomizovaných, kontrolovaných klinických studií, kde byly dlouhodobě vysoké denní dávky DHA/EPA podávané dětem s poruchou pozornosti s hyperaktivitou (attention-deficit/hyperactivity disorder; ADHD), autorům se podařilo prokázat významné zlepšení symptomů ADHD. Takto cílenou suplementaci DHA/EPA lze považovat za racionální a benefitní, protože ADHD je považována za rizikový faktor pro rozvoj dalších psychiatrických poruch. V etiologii ADHD se uvádí až 80 % podíl dědičnosti, je způsobena poruchou regulace na úrovni neurotransmiterových systémů (noradrenergní, dopaminergní) s ovlivněním všech kognitivních funkcí (poznávací funkce týkající se vnímání a myšlení). V randomizované, placebem kontrolované klinické studii vedlo 15týdenní užívání 500 mg EPA denně u 92 dětí ve věku 7-12 let s ADHD ke klinickému zlepšení. Taktéž 16týdenní užívání denních dávek 500 nebo 750 nebo 1000 mg EPA vedlo u dětí (6-11 let) s ADHD k významné redukci symptomů. Ovšem 7týdenní užívání denní dávky 480 mg linolové kyseliny (omega-6 PUFA) a 120 mg alfa-linolenové kyseliny (ALA, omega-3 PUFA) u dětí (7-13 let) s ADHD nevedlo k významnějšímu zlepšení symptomů. Většina autorů se ve svých závěrech shoduje na tvrzení, že převaha (nad omega-6 PUFA) a dostatečná koncentrace omega-3 PUFA (DHA, EPA, ALA) v erytrocytech a plazmě (v důsledku dlouhodobé suplementace nejčastěji rybího oleje) může vést ke zlepšení chování dětí s ADHD (zlepšení čtení, pravopisu, soustředění aj.). Taktéž se shodují na závěru, kdy suplementaci omega-3 PUFA nelze u dětí s ADHD považovat za terapeutický postup. Ze studovaných referencí vyplývá, že mírné zlepšení symptomů ADHD lze u dětí očekávat po 15-30týdenním užívání denní dávky 500-1000 mg EPA/DHA. Tyto denní dávky omega-3 PUFA a délka užívání budou mít také příznivý signifikantní vliv na kardiovaskulární zdraví dětí.

Mgr. Tomáš Volný