Modulační účinky fytosterolů a fytostanolů

Na podkladě farmakologického, metabolického, imunologického, toxikologického studia biologické účinnosti přírodních látek a jejich směsí se v některých oblastech obtížně hledá hranice mezi doplňkem stravy, zdravotnickým prostředkem a lékem.  Existuje řada sporných případů, kde je hranice individuální, subjektivní, dočasná a významně ovlivněná texty na obalech přípravků.

Rostlinné steroly (fytosteroly) jsou důležitou součásti buněčných membrán rostlinných buněk, s obdobnou úlohou jakou má cholesterol v buněčných membránách živočišných buněk. Dnes je popsáno asi více než 200 fytosterolů z různých rostlinných zdrojů, většina fytosterolů obsahuje ve své molekule 28 až 29 uhlíků a jednu nebo dvě dvojné vazby mezi atomy uhlíku. Právě hydrogenací těchto dvojných vazeb se mohou fytosteroly přeměnit na fytostanoly (neobsahují dvojné vazby). Případné odlišnosti v biologické účinnosti fytosterolů a fytostanolů prozatím nejsou dobře popsány. Fytosteroly se vyskytují ve volné formě nebo jsou nejčastěji na 3beta-OH skupině esterifikovány mastnou nebo hydroxycinnamovou kyselinou (zlepšuje rozpustnost v tucích) nebo glykosylovány hexózami (nejčastěji glukózou). Běžný příjem fytosterolů/stanolů (STE/STA) potravou je u evropské populace odhadován asi na 167-437 mg/den. K nejčastěji klinicky sledovaným aktivitám patří modulační účinky STE/STA na metabolismus cholesterolu, denní perorálně užívaná dávka 1-3 g STE/STA může snížit hladiny LDL-cholesterolu o 8-15 %. STE/STA kompetitivně blokují zakomponování potravou přijatého a biliárního cholesterolu do tukových micel a jeho vstřebání ze střeva do organismu. Do tukových micel se tedy částečně integrují molekuly STE/STA místo molekul cholesterolu. Ve střevních buňkách se pak nacházejí tzv. ATP-vazebné kazetové proteiny (např. ABCA1 a ABCG5/G8), které zachytávají STE/STA, konjugáty s kazetovými proteiny se vylučují zpět do lumen střeva, zamezují tak masivnímu vstřebávání STE/STA do krve a eliminují jejich možné negativní účinky v organismu (například vliv na reprodukční, hormonální aj. funkce). Někteří autoři popisují v in vitro podmínkách jako významnou i možnost vzniku směsné molekuly cholesterolu a sitostanolu (CH:SI) v trávicím traktu a předpokládají významný podíl tohoto mechanismu na snížení plazmatických hladin cholesterolu, vstřebání směsné molekuly CH:SI je zřejmě také blokováno kazetovými proteiny na úrovni střevních buněk. K nejčastěji aplikovaným STE/STA patří sitosterol, sitostanol, stigmasterol, campesterol a brassicasterol, obvykle jsou izolovány z řepkového oleje (Brassica napus) a ze sojového oleje (Glycine max). Dle výsledků několika experimentálních prací je zřejmé, že pro hypocholesterolemickou účinnost STE/STA (dále jen účinnost) je rozhodující aplikační forma. Při perorálním podání krystalické, nerozpuštěné formy STE/STA například ve formě tablet je účinnost STE/STA jen omezená a velmi nízká. Naopak při podání STE/STA v aplikační formě ve vodě dispergovaných, micelárních STE/STA je účinnost velmi efektivní, a to i při nižších denních dávkách okolo 500 mg STE/STA. Účinnost STE/STA je také ovlivněna typem hypercholesterolémie, zda je způsobena převahou zvýšeného příjmu cholesterolu ve stravě (předpoklad vyšší účinnosti STE/STA) nebo naopak geneticky podmíněnou zvýšenou syntézou cholesterolu v organismu (nízký předpoklad účinnosti STE/STA). V důsledku někteří autoři uvažují o využití definovaného příjmu STE/STA stravou k efektivnější diagnóze převažujícího mechanismu vzniku hypercholesterolémie a k cílenějšímu určení následné farmakoterapeutické intervence (statiny). K nejcennějším klinickým  argumentům patří meta-analytická hodnocení randomizovaných, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných klinických studií s dostatečnou statistickou významností. Hodnocení 40 takovýchto studií, kde byly probandům po dobu 1-18 měsíců perorálně podávány 2 g STE/STA denně v margarinech, majonézách, džusech, olivovém nebo kanolovém oleji, nízkotučných mlécích a jogurtech autoři zjistili 4,1 až 15,0 % pokles hladin LDL-cholesterolu v krvi po prvním měsíci užívání a 7-20 % pokles hladin LDL-cholesterolu po 18měsíčním užívání, hladiny HDL-cholesterolu a triglyceridů v krvi nebyly dlouhodobým užívání STE/STA statisticky významně změněny. Také další randomizovaná, dvojitě zaslepená a placebem kontrolovaná klinická studie nepotvrdila vliv 6týdenního užívání 1,5 g STE/STA v čokoládové tyčince na krevní hladiny HDL-cholesterolu, triglyceridů, ale ani na sérové hladiny lykopenu, beta-kryptoxanthinu, luteinu/zeaxanthinu, alfa-karotenu, vitaminů A a E. Dlouhodobá suplementace STE/STA však byla signifikantně spojena se snížením sérových koncentrací beta-karotenu a někteří autoři také naznačují snížení erytrocytární koncentrace vitaminu E. Jiná randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná klinická studie potvrzuje efektivní a synergickou suplementaci směsi 1,4 g PUFA (v rybím oleji) s 2 g STE/STA denně, po dobu 3 týdnů, došlo k 8,6 % zvýšení hladin HDL-cholesterolu, k 22,3 % snížení hladin triglyceridů a k 12,5 % snížení hladin LDL-cholesterolu. U studovaných klinických studií nebyly pozorovány žádné závažné vedlejší nežádoucí nebo toxické účinky STE/STA, dobře tolerovány byly i denní dávky do 9 g STE/STA. Užívání u těhotných a kojících žen popisuje jen ojedinělá studie. Na základě těchto výsledků nelze užívání STE/STA u těhotných a kojících žen paušálně doporučovat. 

Mgr. Tomáš Volný