Léčebný potenciál kurkuminu

Na základě současných vědomostí lze identifikovat užší skupinu přírodních látek s významnou biologickou až potenciálně terapeutickou účinností. Nepochybně je do této skupiny přírodních léčiv možné zařadit kurkumin (diferuloylmethan) izolovaný z oddenku kořene kurkumovníku dlouhého (Curcuma longa).          

Špatnou biologickou dostupnost kurkuminu lze zlepšit současným podáváním piperinu

Přestože je kurkumin (KU) poměrně široce experimentálně prověřenou přírodní látkou, farmakokinetické studie popisují špatnou systémovou biologickou dostupnost. Po perorálním podání  2 g KU nebyly u zdravých dobrovolníků detegovány žádné plazmatické koncentrace nebo jen velmi nízké koncentrace na hranici měřitelnosti. Špatná biologická dostupnost KU je pravděpodobně příčinou vysokých perorálně podávaných denních dávek (až 8 g denně). Systémová biologická dostupnost KU byla významně zlepšena současným podáváním alkaloidu piperinu (izolovaného z plodů pepřovníku černého, Piper nigrum), při současném podání 2 g KU s 20 mg piperinu se u zdravých dobrovolníků biologická dostupnost zvýšila o 2000 %.

Kurkumin má prokázanou protizánětlivou účinnost

Meta-analytické hodnocení 6 klinických studií na celkovém souboru 172 probandů prokazuje signifikantní snížení plazmatických koncentrací C-reaktivního proteinu po suplementaci KU. Preklinicky potvrzená významná protizánětlivá účinnost KU byla dále prokázaná i v dalších klinických experimentech. V randomizované, placebem kontrolované klinické studii s 500 pacienty s diagnostikovaným zánětlivým onemocněním střev vedlo 8týdenní užívání standardizovaného extraktu oddenku kurkumovníku k omezení symptomů střevních zánětů. V randomizované, placebem kontrolované klinické studii u 24 pacientů s diagnostikovaným lupus nephritis autoři sledovali omezení proteinurie a hematurie po krátkodobé perorální suplementaci (1-3měsíční užívání) 500 mg KU denně. V jiné klinické studii byl KU po dobu 8 týdnů podáván 16 pacientům s chronickým zánětlivým onemocněním ledvin, autoři u sledovaných parametrů (plazmatické hladiny IL-6, TNF-α, glutathion peroxidázy a C-reaktivního proteinu) prokázali pouze signifikantní snížení plazmatických hladin interleukinu-6. Omezení proteinurie, snížení hladin cytokinu TGF-β a IL-8 bylo také signifikantně prokázáno u 40 pacientů s diabetem II. typu a s diabetickou nefropatií, v randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické studii, ve které byla po dobu 2 měsíců podávána denní dávka 500 mg KU. Protizánětlivý potenciál byl zkoušen i u osteoartrózy. V randomizované klinické studie byla u 80 pacientů s osteoartrózou kolenního kloubu srovnávána účinnost denní dávky 3krát denně 30 mg KU a 3krát denně 25 mg diklofenaku sodného, autoři sledovali snížení monocytární sekrece cyklooxygenázy-2 v synoviální tekutině, nepodařilo se prokázat žádný rozdíl v účinnosti. V jiné kontrolované, randomizované, dvojitě zaslepené klinické studii byla u 44 pacientů s osteoartrózou kolenního kloubu sledována účinnost 3měsíční léčby denní dávky 75 mg diklofenaku s placebem a 75 mg diklofenaku s 1 g KU, nepodařilo se potvrdit signifikantní rozdíl v účinnosti.

Kurkumin může mít velký význam při léčbě peptických vředů

Zajímavá je klinická studie, kde 45 pacientů s diagnostikovanými peptickými vředy užívalo po dobu 4 až 12 týdnů 5krát denně 300 mg KU, a to vždy půl hodiny až hodinu před jídlem, první zlepšení příznaků (ústup trávicích obtíží) pacienti zaznamenali po 4 týdnech užívání, po 12 týdnech užívání nebyl u 76 % pacientů endoskopicky diagnostikován žádný vřed. Vysoká denní dávka 6 g KU (rozdělena do 3 jednotlivých dávek) byla v randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické studii 14 dnů podávána 20 pacientům s orální formou lichen planus (silně svědivé zánětlivé onemocnění ústní sliznice), byl sledován vliv suplementace na hojení, symptomy, na plazmatické koncentrace C-reaktivního proteinu, IL-6, na aktivitu jaterních enzymů a na krevní obraz. U skupiny léčené KU bylo oproti placebové skupině pozorováno signifikantní zlepšení zčervenání, ulcerace sliznice, symptomatologické zlepšení a redukce plazmatických koncentraci sledovaných prozánětlivých parametrů. Srovnatelná účinnost KU s kortikoidy, ovšem s významně nižším rizikem vedlejších účinků, byla signifikantně prokázána u léčby chronické přední uveitidy (zánět cévnatky, duhovky a řasnatého tělesa oka), KU byl v dvojitě zaslepené, multicentrické klinické studii v denní dávce 375 mg 3krát denně perorálně podáván 53 pacientům po dobu 12 týdnů.

U některých onkologických onemocnění se doplňková suplementace KU jeví jako vhodná

Z dalších referencí je patrné významné očekávání účinnosti KU u onkologických onemocnění. KU (v denní dávce 6 g po dobu 3 týdnů) byl podáván u metastazujícího karcinomu prsu v I. fázi klinického zkoušení v kombinaci s docetaxelem. V I. fázi klinického zkoušení je sledován vliv dlouhodobé perorální suplementace denních dávek 0,5-12,0 g KU na inhibici kancerogeneze kůže, žaludku, střev a jater. Prozatím lze s jistotou tvrdit, že takto vysoké perorální dávky KU jsou u onkologických pacientů dobře tolerovány, že se doplňková suplementace KU v kombinaci s chemoterapii zdá být u některých onkologických onemocnění efektivní, pro zásadnější doporučení je však nutné počkat na výsledky dalšího klinického zkoušení.    

Mgr. Tomáš Volný