Lactobacilli – komerční fenomén

Na racionálnost suplementace probiotik je možné nahlížet z mnoha stran. Přes velký počet klinických experimentů zůstává řada očekávaných klinických efektů stále sporných. Současně máme k dispozici několik dobře podložených souvislostí a faktů. Jako u většiny komerčních a mediálně vděčných témat je vhodné zveřejněné informace pečlivě třídit.

Perorální suplementace humánních laktobacilů je bezpečná

Bakterie rodu Lactobacillus jsou grampozitivní, nesporulující, fermentující koky nebo tyčky, produkující kyselinu mléčnou (Lactic acid bacteria) jako hlavní produkt vznikající během fermentace karbohydrátů. Jsou poměrně druhově variabilní, což může komplikovat jejich deklaraci a aplikaci ve výrobě potravin, doplňků stravy, léků. V této souvislosti patrně záměrně výrobci často neuvádějí detailní specifikaci kmenů, udržení genotypu je v jejich biotechnologické produkci náročné. Komerčně dostupné a kvalitními studiemi popsané jsou Lactobacillus casei Shirota, Lactobacillus rhamnosus GG (ATCC 99), Lactobacillus johnsonii LC-I a Lactobacillus acidophilus NCFB 1748. Všechny uvedené druhy laktobacilů jsou humánního původu (u Lactobacillus acidophilus NCFB 1748 se stále vedou o původu odborné diskuse), jejich perorální suplementace je bezpečná, mají dobrou stabilitu (přežitelnost) v kyselém prostředí žaludku a jsou rezistentní vůči žlučovým kyselinám.

Nejvýhodnější vlastnosti mají Lactobacillus rhamnosus GG (ATCC 99) a Lactobacillus johnsonii LC-I

Velmi dobrou schopnost kolonizovat tlusté střevo mají Lactobacillus rhamnosus GG (ATCC 99) a Lactobacillus johnsonii LC-I. V případě probiotik Lactobacillus casei Sirota a Lactobacillus acidophilus NCFB 1748 je schopnost kolonizace významně nižší. Schopnost potlačovat růst jiných mikroorganismů prostřednictvím produkce bakteriocinů (proteinů, produktů metabolismu bakterií, které působí na receptory citlivých bakterií a různými mechanismy vyvolávají bakteriostatický až bakteriocidní efekt) byla spolehlivě prokázána u Lactobacillus rhamnosus GG (ATCC 99) a Lactobacillus johnsonii LC-I. Významná produkce bakteriocinů nebyla signifikantně prokázána u Lactobacillus casei Sirota a Lactobacillus acidophilus NCFB 1748. Adherence ke střevním buňkám byla experimentálně potvrzena u Lactobacillus rhamnosus GG (ATCC 99) a Lactobacillus johnsonii LC-I. U Lactobacillus casei Sirota a Lactobacillus acidophilus NCFB 1748 byla adherence ke střevním buňkám výrazně nižší. Z uvedených poznámek je jasně patrné, že nejvýraznější probiotickou aktivitu lze očekávat od perorální suplementace Lactobacillus rhamnosus GG (ATCC 99) a Lactobacillus johnsonii LC-I. Jejich suplementaci lze s dobrou odezvou doporučit kromě doplňku antibiotické léčby také při intoleranci laktózy, akutních rotavirových gastroenteritidách, radioterapii v oblasti břišní a pánevní, zácpě, zánětlivých onemocnění střev a u většiny potravinových alergií. Poměrně komplikovanou je komerční preference druhových směsí (kombinací) probiotických mikroorganismů, prozatím nelze tvrdit, že početnější směs poskytuje komplexnější a výraznější probiotickou aktivitu. Za racionálnější je nutné považovat spíše opačný trend v jejich suplementaci. Chemopreventivní vliv jejich dlouhodobé suplementace na rozvoj kolorektálního karcinomu je sporný.

Prokázané klinické účinky

Lactobacillus rhamnosus GG (ATCC 99) – od perorální suplementace je možné prokazatelně očekávat dobrou přilnavost (adherenci) ke střevním buňkám, nízkou enzymatickou aktivitu, preventivní účinnost u antibiotických průjmů, preventivní a léčebnou účinnost u rotavirových průjmů, prevenci akutních průjmů, imunomodulační účinnost.

Lactobacillus johnsonii LC-I – od perorální suplementace je možné prokazatelně očekávat preventivní účinnost u cestovatelských průjmů, modulaci střevní mikroflóry, zmírnění symptomů laktózové intolerance, zlepšení zácpy, imunomodulační účinnost, doplňkovou účinnost při léčbě infekce Helicobacter pylori.

Lactobacillus casei Sirota – od perorální suplementace je možné očekávat signifikantní modulaci střevní mikroflóry, nízkou enzymatickou aktivitu, pozitivní vliv na okultní krvácení střevní sliznice.

Naopak od jogurtových probiotických kultur s převahou Streptococcus thermophilus a Lactobacillus bulgaricus nelze očekávat signifikantní léčebnou ani preventivní účinnost u antibiotických a rotavirových průjmů. Z dalších dobře klinicky popsaných laktobacilů jsou to Lactobacillus reuteri ATCC 55730 (jeho suplementace vede prokazatelně ke kolonizaci střev, k omezení rotavitových a akutních průjmů) a Lactobacillus plantarum DSM 9843 (jeho suplementace vede k signifikantní modulaci střevní mikroflóry).

Probiotika a atopická dermatitida u dětí

V posledním období je patrná zvýšená experimentální aktivita směřována k průkazu příznivého účinku suplementace některých probiotik (Lactobacillus rhamnosus GG (ATCC 99), Bifidobacterium lactis Bb-12, Lactobacillus paracasei F19) u dětí postižených atopickou dermatitidou. Přestože první výsledky prokazují zlepšení symptomů atopické dermatitidy, k zobecnění tohoto doporučení bude nutné vyčkat dalších průkazů.

Mgr. Tomáš Volný