Karnitin ve fitness a v doplňkové léčbě

Do karnitinu bylo vkládáno výrazné investiční úsilí, máme zde k dispozici nezvyklé množství klinických průkazů. Záměr jeho komerční aplikace byl nepochybně ambiciózní. Dnes však můžeme za racionální považovat aplikaci zejména jako nutraceutika (vitamin BT) nebo nootropně a antilipemicky účinné látky, záměr aplikace v oblasti hubnutí selhal.    

Karnitin (syn. L-carnitine, Levocarnitine) je přírodní látkou; podílí se na transportu acyl-CoA přes mitochondriální membránu, kde na jedné straně se acyl váže na karnitin za vzniku acyl-karnitinu a po průchodu membránou se na druhé straně acyl uvolňuje za opětovného vzniku acyl-CoA, který je substrátem pro β-oxidaci (proces odbourávání mastných kyselin v mitochondriích); vedle alimentárního příjmu je také syntetizován v organismu a je reabsorbován v renálních tubulech z glomerulárního filtrátu; při perorální suplementaci může být biologická dostupnost z doplňku stravy relativně nízká (okolo 20 %), naopak ze stravy může být relativně vysoká (až 87 %); v organismu se vyskytuje ve formě volného karnitinu nebo ve formě jeho esterů; maximální koncentrace v krvi je dosaženo asi 3,5 hodiny po perorálním podání, poločas rozpadu je asi 12-15 hodin; eliminace probíhá zejména v ledvinách a vylučován je močí; perorální denní dávky se nejčastěji pohybují od 0,5-4,0 g; dlouhodobě užívaná denní dávka 2-3 g karnitinu je považována za dobře tolerovanou, bezpečnou, bez rizika výskytu závažných nežádoucích účinků. Experimentálně byl karnitin perorálně podáván ve formě L-karnitinu nebo DL-karnitinu nebo propionyl-L-karnitinu nebo L-karnitinu-L-tartratu nebo acetyl-L-karnitinu. V randomizované, kontrolované klinické studii s 19 pacienty se srdečním onemocněním byly srovnávány účinky 2týdenní suplementace L- a nebo DL-karnitinu v denních dávkách 900 mg, signifikantní rozdíly byly zjištěny pouze v utilizaci kyslíku, ve skupině užívající L-karnitin došlo k prokazatelnému zlepšení utilizace, naopak ve skupině užívající DL-karnitin došlo k signifikantnímu zhoršení utilizace, v ostatních metabolických a hemodynamických parametrech nebyly zaznamenány statisticky významné rozdíly. 4 dvojitě zaslepené, zkřížené klinické studie podobného schématu sledovaly u zdravých dobrovolníků nebo sportovců vliv spíše krátkodobého užívání L-karnitinu v dávce 2 g denně na metabolické parametry, výkon a výdrž při cvičení. Signifikantní vliv na fyzický výkon a výdrž nebyl prokázán, v jedné studii byl pouze zjištěn statisticky významný pokles plazmatické koncentrace laktátu a pyruvátu po cvičení. V jiné randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické studii byl 41 pacientům se srdeční nedostatečností podáván po dobu 120 dnů 3krát denně 1 g L-karnitinu, autoři pozorovali signifikatní zlepšení výkonu a lepší toleranci fyzické zátěže při cvičení. Jiní autoři podávali zdravým dobrovolníkům po dobu 3 měsíců 2krát denně 2 g L-karnitinu a nepodařilo se jim prokázat zvýšení tkáňové koncentrace KA ve svalech, nepotvrdili ani signifikantní změnu fyzické výkonnosti. Propionyl-L-karnitin byl podáván ve dvou kontrolovaných klinických studiích po dobu 2 až 12 týdnů malým souborům zdravých dobrovolníků v denních dávkách 1, 2 a 3 g, nepodařilo se prokázat zlepšení fyzické výdrže a výkonnosti při aerobním ani při anaerobním cvičení. V jedné randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické studii, kde byl po dobu 4 týdnů podáván L-karnitin-L-tartrat v denní dávce 3 g se nepodařilo u zdravých atletů prokázat zlepšení fyzické výdrže a výkonnosti. V druhé randomizované, dvojitě zaslepené klinické studii se na souboru zdravých dobrovolníků podařilo při 12týdenním podávání denní dávky 2 g L-karnitin-L-tartratu vysledovat trend změny některých metabolických parametrů, který je možné považovat za nesignifikantní zlepšení fyzické výkonnosti. Naopak velmi zajímavé výsledky byly pozorovány v klinických studiích, kde byl perorálně podáván acetyl-L-karnitin. V randomizované klinické studii na významném souboru osob s diagnostikovanou fibromyalgii (stav charakterizovaný zvýšenou unavitelností, generalizovanou bolestivostí svalů, ztuhlostí a poruchami spánku) bylo po 10týdenním podávání acetyl-L-karnitinu (první 2 týdny denně 1 g perorálně a 500 mg i.m., další týdny denně 1,5 g perorálně) prokázáno signifikantní zlepšení stavu. V jiné randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické studii bylo u pacientů s jaterní encefalopatii (soubor neurologických a psychiatrických příznaků při onemocnění jater) po 90denní suplementaci denní dávky 2 g acetyl-L-karnitinu prokázáno významné omezení mentální a fyzické únavy a zvýšení fyzické aktivity. Je zřetelné, že forma acetyl-L-karnitinu má v doplňkové léčbě některých patologických stavů perspektivu. Není však v možnostech tohoto příspěvku detailněji další existující klinické průkazy u dialyzovaných pacientů, benefitních kombinací acetyl-L-karnitinu s některými léky (ribavirin, celecoxib aj.), v doplňkové léčbě chronického únavového syndromu, infarktu myokardu, postoperačních traumat, diabetické angiopatie detailněji komentovat.

Mgr. Tomáš Volný