Imunomodulace lactoferrinem
Imunomodulace doplňky stravy je velmi rozšířená. Z marketingové komunikace výrobců vyplývá jednoznačný prospěch. Skutečný stav je mnohem komplikovanější, ve všech případech nelze jednoznačně potvrdit převahu imunostimulačních mechanismů nebo imunosupresivních účinků, samotný účinek doplňku lze odborně mnohdy těžko obhájit.
S imunomodulační účinností je také spojována suplementace lactoferrinem - nehemovým glykoproteinem vázajícím železo. V komerčních aplikacích rozlišujeme bovinní a rekombinantní humánní lactoferrin. Lactoferrin (LF) je fyziologickou součástí kolostra a mateřského mléka (zde je jeho obsah vyšší, asi 290-970 mg/ dl), kravského mléka, slz, slin a je také bohatě zastoupen ve specifických granulích neutrofilů, jejichž degranulací se může uvolnit do séra. Patří mezi tzv. biologicky aktivní proteiny s velmi širokým spektrem biologických aktivit. Nejčastěji je LF spojován s transportem železa, důležitou úlohou v nespecifické imunitní odpovědi, s antimikrobiálními vlastnostmi proti bakteriím, houbám a virům. V in vitro experimentálních podmínkách se potvrdilo se, že LF vykazuje protivirovou aktivitu proti DNA a RNA virům včetně rotavirů, syncytiálních virů, herpes virů a HIV. Antivirová aktivita LF se projevuje v časných fázích virové infekce, kdy LF brání vstupu viru do hostitelské buňky, blokuje jejich buněčné receptory nebo se přímo váže na povrchové struktury viru, které jsou klíčové pro napadení hostitelské buňky.
Přestože byl suplementačně poprvé aplikován již v 80. letech minulého století, experimentálně je popsáno jen malé spektrum jeho biologických aktivit. Jeho masivnější aplikace v doplňcích by měla být podpořena rozsáhlejším výzkumem účinnosti a bezpečnosti. LF byl v naprosté většině publikačně popsaných experimentálních případů aplikován perorálně.
Výsledky shodně potvrzují, že LF podléhá proteolytické enzymové hydrolýze v trávicím traktu se vznikem jeho hydrolyzátů. Touto chemickou úpravou je z lactoferrinu účinkem pepsinu také připravován jiný peptid lactoferricin (LFC).
Většina účinků LF a LFC je pravděpodobně obdobná a omezena na trávicí trakt. V in vitro podmínkách byla u bovinního i humánního LF prokázána bakteriostatická až bakteriocidní aktivita proti Helicobacter pylori. V preklinických studiích (v in vivo podmínkách) byl na zvířecích modelech zjištěn pouze statisticky nevýznamný vliv na infekce H.pylori. V jiné preklinické studii byla potvrzena redukce experimentálně vyvolaných gastritid podáváním kombinace rekombinantního lidského LF s nízkými dávkami amoxicilinu nebo tetracyklinu. Autoři jiné preklinické studie na experimentálním zvířecím modelu kolitid potvrdili protektivní účinky LF proti zánětlivým postižením střev. Imunomodulační mechanismy LF nejsou ještě dostatečně detailně popsány. Jeho imunomodulační aktivita zřejmě probíhá převážně na úrovni trávicího traktu. Zde bylo na modelu potkanů potvrzeno, že perorální podávání LF ve střevní sliznici zvyšuje koncentrace prozánětlivého cytokinu IL-18 (je produkován především aktivovanými makrofágy) a interferonu (IFN-gamma; je produkován aktivovanými pomocnými Th1 lymfocyty, cytotoxickými lymfocyty nebo NK buňkami; má antivirové a protizánětlivé účinky a aktivuje makrofágy) a zvyšuje počty leukocytů. Prozatím není dostatečně popsán vliv suplementace LF na potenciálně patogenní a benefitní mikroflóru tlustého střeva. V současné době se také studuje jeho potenciální schopnost vázat a inaktivovat bakteriální endotoxiny, prozatím není k dispozici dostatek důkazů.
Klinické zkušenosti a bezpečnost
Významné zkušenosti nabízí randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná klinická studie, kde bylo dětem po dobu 12 měsíců denně podáváno 850 mg bovinního LF, přičemž byl sledován jeho vliv na růstové parametry a výskyt gastrointestinálních a respiračních infekčních onemocnění. LF byl po celou dobu studie dobře tolerován, nevyskytly se žádné závažné vedlejší účinky, bylo však potvrzeno jen slabé statisticky nevýznamné omezení výskytu respiračních onemocnění, na ostatní sledované parametry neměla suplementace LF žádný vliv. V jiné pilotní klinické studii bylo po dobu 5 dnů pacientům po operaci perorálně podáváno 20 mg rekombinantního lidského LF denně a byl sledován vliv na výskyt pooperačních infekčních komplikací. Zjistilo se jen statisticky nevýznamné zesílení imunitní odpovědi zprostředkované vyšší produkcí prozánětlivého cytokinu IL-6 a cytokinu TNF-alfa (má cytotoxický a cytostatický efekt na některé nádorové buňky).
Bezpečnost LF byla prozatím obdobně jako klinická účinnost sledována jen okrajově. V in vitro experimentálních podmínkách nebyly v Amesově testu prokázány žádné mutagenní účinky. V preklinické studii na potkanech byla sledována subchronická toxicita LF, po dobu 13 týdnů byly potkanům perorálně podávány dávky 300, 1000 a 3000 mg/kg/den. I při dávce 3000 mg/kg/den nebyly pozorovány žádné klinické účinky na tělesnou hmotnost, příjem potravy, vidění, hmotnost orgánů, hematologické parametry, pohybovou aktivitu, makroskopickou a mikroskopickou patologii.
Mgr. Tomáš Volný