Fenomén hřejivého účinku - capsaicinoidy

Přírodní capsaicinoidy (CAPs) jsou v potravinářství používané již tisíce let. Ovšem teprve okolo roku 1980 se začaly objevovat první kvalitní preklinické a až okolo roku 1997 první klinické průkazy jejich biologické účinnosti a bezpečnosti. V současnosti jsou CAPs běžně aplikovány do tzv. hřejivých mastí, gelů, sprejů. Objevují se i snahy aplikovat je do doplňků stravy pro pozitivní ovlivnění fyziologických funkcí, což je spojeno s nutným cílenějším studiem jejich biologické účinnosti a bezpečnosti.

Nejznámějším zástupcem CAPs je capsai­cin (8-methyl-N-vanilyl-6-nonenamid). Ten je pro praxi k dispozici v lékopisné kvalitě ve formě tinktury, paradoxně ještě v nedávné době s neuspokojivě definovaným požadavkem právě na obsah capsaicinu. Mnohem rozšířenější je kosmetická a potravinářská kvalita extraktů různého složení. Pozornost si zaslouží extrakty připravené superkritickou extrakcí oxidem uhličitým plodů nejčastěji kultivarů papriky (Capsicum annuum L., C. frutescens L., případně C. baccatum L.). Osahují vedle CAPs také karotenoidy, tokoferoly a další flavonoidy a polyfenolické kyseliny a mohou být zdrojem zajímavého spektra antioxidačních účinků.

Antioxidační účinnost přímo CAPs potvrdilo několik preklinických studií provedených na potkanech, kde byla pozorována jejich statisticky významná inhibiční aktivita na peroxidaci krevních lipidů a v in vitro podmínkách na oxidaci železa. Podstatné může být experimentální zjištění, kdy capsaicin a jeho derivát dihydrocapsaicin mohou významně stimulovat jaterní biotransformaci kofeinu a případně ostatních xanthinů, capsaicin stimuluje jejich N-demethylaci a C8 oxidaci, dihydrocapsaicin pravděpodobně pouze N-demethylaci. CAPs jsou velmi pestrou skupinou přírodních látek, jejichž biologická aktivita se může v některých typech účinků lišit. Nejčastěji sledovanými CAPs jsou capsaicin, dihydrocapsaicin, norcapsaicin, homocapsaicin, homodihydrocapsaicin, které se mohou v extraktech vyskytovat i ve formě glykosidů.

Biologická účinnost a mechanismy

Často studovanou je analgetická účinnost CAPs, zprostředkovaná pravděpodobně je­jich vazbou na capsaicinové receptory (VR1 nebo TRPV1) primárních aferentních senzorických nervů. Bylo zjištěno, že charakteristická dlouhotrvající analgetická účinnost je podmíněna některými strukturálními vlastnostmi molekul CAPs, jako klíčová se zdá být délka hydrofobního alkylového ře­tězce (8-18 uhlíků) nebo přítomnost 3-methoxy skupiny na aromatickém kruhu, která pro analgetickou účinnost není zřejmě esenciální. Obdobný účinek byl pozorován i u syntetických CAPs (např. 1-nonenoylvanilylamidu). Capsaicin a tato syntetická analoga snižují také koncentraci tzv. substance P v míše a nervech, substance P má důležitou úlohu v nervové synapsi a přenosu bolesti.

Často diskutovanou je protizánětlivá účinnost CAPs, která byla nepřímo potvrzena na zvířecích modelech po aplikaci vylisované šťávy C. baccatum L. var. pendulum (Willd.). Autoři experimentu protizánětlivou účinnost vysvětlují inhibicí migrace neutrofilů a inhibicí syntézy prozánětlivých cytokinů (TNF-alpha a IL-1beta). Okolnosti případné protizánětlivé účinnosti CAPs však budou zřejmě mnohem komplikovanější. V jiných preklinických experimentech totiž vedla inhalace CAPs ke vzniku akutní­ho zánětu na nosním, bronchiálním a plicním epitelu, k poškození buněk a kašli. Cytotoxicita CAPs byla opakovaně potvrzena i na buněčných modelech lidských plicních a jaterních buněk. Mechanismus akutního zánětu epitelů je vysvětlován aktivací capsaicinových receptorů na buňkách epitelů. Přesnější vysvětlení proti- nebo prozánětlivé účinnosti CAPs vyžaduje další výzkum a pro rutinní doporučení nejsou tyto biologické účinky dostatečně podloženy.

Receptorový mechanismus se významně podílí i na velmi dobře známém hřejivém účinku, který je často popisován při aplikaci CAPs na kůži. Experimentální praxe u hřejivého účinku však ukazuje na výrazné rozdíly mezi jednotlivými kvalitami extraktů, a ty nejsou pravděpodobně přímo odvislé od koncentrace CAPs, ale spíše od jejich skladby.

Hřejivý účinek deklarovaný u celé řady kosmetických přípravků je v některých případech marketingově neracionálně přeceňován. Snaha navodit až pálivý účinek může být naopak provázena nežádoucím podrážděním, akutním zánětem a poškozením kožních buněk a funkce kůže. U kosmetických přípravků většinou není uvedeno doporučení počtu topických aplikací na kůži za den, proto je riziko nežádoucích účinků při dlouhodobé a časté aplikaci reálné. Aktivace capsaicinových receptorů (typu TRPV1) může vést ke zvýšení intracelulární koncentrace Ca²+. Biotransformace CAPs v lidské kůži může probíhat až 24 hodin. CAPs lze považovat za obsolentní, tradiční účinné látky. Převaha preklinických experimentálních zkušeností a absence kvalitních klinických průkazů CAPs je ale spíše staví do pozice perspektivních látek s prozatím nedostatečně popsanou biologickou účinností a bezpečností.

Mgr. Tomáš Volný