Biologická účinnost produktů z brusinek

V posledních třech letech bylo publikováno mnoho experimentálních prací k biologické účinnosti a bezpečnosti užívání čerstvých nebo sušených plodů, tekutých homogenátů a šťáv z plodů, suchých extraktů z plodů brusinek (nejčastěji brusinky kanadské, Vaccinium macrocarpon). Stěžejním nedostatkem většiny studií je však nedostatečná analytická definice zkoušených produktů.

Nejlépe podloženým biologickým účinkem při perorálním užívání šťáv, plodů nebo suchých extraktů je antiadhezivní aktivita u uropatogenních mikroorganismů, zejména Escherichia coli a Enterococcus faecalis. Modelové preklinické „in vitro" experimenty, ale také klinické „in vivo" experimenty potvrzují, že s nejvyšší pravděpodobností anthokyaniny a proanthokyaniny inhibují uchycení některých patogenních mikroorganismů na epitelu močového měchýře a močové trubice. Zároveň je ale nutné podotknout, že na tomto mechanismu se pravděpodobně podílejí i další obsahové přírodní látky, jako jsou flavonoidy, fenolové glykosidy a organické kyseliny. Obsah těchto biologicky účinných látek ale není u většiny suchých extraktů aplikovaných v doplň­cích stravy deklarován a analyticky definován. Zásadní rozdíl je zřejmě v intenzitě a šíři biologické účinnosti mezi suchým extraktem z plodů brusinek standardizovaným převážně na obsah anthokyaninů a proanthokyaninů (obsah ostatních látek je velmi nízký) a tekutým homogenátem (připraveným vysokotlakou pasterizací celých plodů) nebo šťáv (připravených lisováním celých plodů), kde je naopak obsah ostatních přírodních látek význam­ný a lze očekávat i významnou protizánětlivou, diuretickou (flavonoidy), antibakteriální (fenolové glykosidy) a kyselinotvornou aktivitu. Několik autorů ve svých pracích potvrzuje, že antiadhezivní aktivitu lze u vhodné aplikační formy a složení očekávat i v dutině ústní u kariogenních a periodontopatogenních bakterií a u Helicobacter pylori v žaludku. Určitou odlišnost jednotlivých produktů z plodů brusinek potvrzují další autoři, kteří v pilotní placebem kontrolované klinické studii u zdravých dobrovolníků odebírali po konzumaci šťáv ve 2, 4 a 6hodinových intervalech moč, do vzorků moči inokulovali patogenní mikroorganismy Escherichia coli, Klebsiella pneumonie, Candida albicans a po inkubaci pozorovali antimikrobiální aktivitu a snížení pH moči odebrané po konzumaci šťávy z brusinek. Za antibakteriální vlastnosti moči je patrně odpovědná přítomnost fenolových glykosidů (arbutinu, metylarbutinu, acetylarbutinu aj.) a organických kyselin. V současné době nelze potvrdit opodstatněnost doporučení užívání produktů z brusinek při stavech vulvovaginálního dyskomfortu.

Nežádoucí účinky a interakce

Z pohledu bezpečnosti je naopak nízký obsah fenolových glykosidů v suchých extraktech z plodů (extrakt z listů by obsahoval významné množství fenolových glykosidů) brusinek výhodou. V organismu se totiž z fenolových glykosidů uvolňuje hydrochinon, který představuje toxickou zátěž pro jaterní parenchym. Proto je podávání listové drogy nebo případně extraktů z listů brusinky kontraindikováno při jaterní nedostatečnosti. Při dlouhodobém užívání by se toxické účinky hydrochinonu projevily i u zdravých jedinců. Zřejmě hlavně proto nejsou listová droga a extrakty z listů akceptovány jako doplňky stravy a aplikace v potravinách a doplňcích stravy se soustředí na produkty z plodů brusinek. Čerstvé, sušené plody, tekuté homogenáty a šťávy z plodů brusinek obsahují poměrně vysoké množství kyseliny šťavelové, pak je vhodné do­poručení konzumace spíše v přiměřených, menších množstvích a po krátkou dobu. Jejich užívání je nutné zcela vyloučit při urolitiáze s tvorbou oxalátových kamenů a při stavech spojených s karencí vápníku. Obsah kyseliny šťavelové v suchých extraktech z plodů brusinek není obecně dobře definován a zasloužil by si větší pozornost. Také doporučení racionální, bezpečné a chemopreventivně účinné denní dávky je značně komplikováno obsahovou rozdílností všech diskutovaných produktů z plodů brusinek a rozhodně vyžaduje další cílené klinické experimentování. Uspokojivě to neřeší často uváděné ekvivalentní množství čerstvých plodů brusinek, kterému odpovídá výrobcem zvolená dávka suchého extraktu. Tento poměr se stává hlavním konkurenčním parametrem při odborné podpoře prodeje doplňků stravy.

Nedávno zveřejněné klinické studie zabývající se také potencionální interakcí mezi produkty z plodů brusinek a warfarinem potvrzují, že brusinky mohou potencovat jeho účinek. Proto je vhodné je při léčbě warfarinem (a dalšími antikoagulačními léky) zcela vyloučit nebo jejich současné užívání pečlivě monitorovat. Pro nedostatek klinických zkušeností by užívání produktů z brusinek nemělo být doporučováno dětem,těhotným a kojícím ženám.

Mgr.Tomáš Volný