Bezpečnost užívání melatoninu

I v tuzemsku někteří vědci preferují zveřejnění svých výsledků formou skandalizace. Argumentují silnějším tlakem na výrobce. Skandalizace však neumožňuje objektivní sdělení. Novinář informace skládá se záměrem zaujmout. Vědci musí preferovat objektivní a úplné sdělení svých výsledků v odborných periodicích. Až posléze přistoupit k serióznímu zveřejnění v denním tisku, ne naopak.

Melatonin (N-acetyl-5-methoxytryptamin) je fyziologická látka hormonální povahy vylučovaná v závislosti na cirkadiánním rytmu a podílející se na regulaci spánku. Jeho biologická aktivita je zprostředkována melatoninovými receptory MT(1) a MT(2). Melatonin je typickým příkladem hraniční substance, kdy některé státy EU nízké perorální dávky (obvykle 0,3-1mg) akceptují v doplňcích stravy s použitím u poruch spánku vyvolaných cestováním přes časová pásma, střídáním pracovních směn, u menopauzálních poruch spánku nebo u věkem podmíněných poruch spánku. Jiné státy jeho užívání ve vyšších dávkách (obvykle 5-10 mg a více) připouštějí pouze ve formě léku s indikací u výše popsaných stavů nebo jako doplňkový lék u poruch spánku souvisejících s primárním onemocněním, například u Alzheimerovy nemoci, migrén, astmatu, hemodialyzovaných pacientů, Parkinsonovy nemoci nebo jako součást postoperační analgesie aj. Zejména v souvislosti s omezeným akceptováním melatoninu v doplňcích stravy (v ČR není melatonin v doplňcích stravy akceptován) se dlouhodobě vede odborná diskuse nad jeho bezpečností. Objektivní diskuse je podpořená velkým množstvím zveřejněných odborných referencí. Ve třech placebem kontrolovaných klinických studiích s podobným schématem autoři sledovali na malých souborech zdravých dobrovolníků (muži a ženy ve věku do 30 let) vliv suplementace denní dávky 0,3 až 1,0 mg (podané 2 hodiny před spánkem) na kvalitu spánku a plazmatické koncentrace melatoninu, podávané dávky neměly vliv na fyziologické plazmatické koncentrace melatoninu, bylo pozorováno signifikantní omezení předčasného probouzení v průběhu noci, nebyly pozorovány žádné vedlejší nežádoucí účinky. Také v průběhu dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické studie provedené na souboru 36 zdravých žen a mužů (s průměrným věkem 21 let) nebyl pozorován výskyt vedlejších nežádoucích účinků u denní dávky 0,3-5,0 mg užíváné před spánkem po dobu 27 dnů, nebyl zjištěn signifikantní vliv na délku spánku, byl zjištěn významný vliv na omezení předčasného probouzení. Cíleněji bezpečnost 28denního užívání denní dávky 10 mg melatoninu u 40 zdravých dobrovolníků popisuje randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná klinická studie, v jejímž průběhu bylo sledováno široké spektrum biochemických parametrů (koncentrace minerálů v krvi, krevních proteinů, hladiny glukózy, triglyceridů, cholesterolů, močoviny, kreatininu, močové kyseliny, bilirubinu, T3, T4, TSH, LH/FSH, kortisolu, alkalické fosfatázy a dalších enzymů). Ani zde nebyl u zdravých jedinců zjištěn žádný kauzální vliv užívané denní dávky melatoninu. Bezpečnost krátkodobého užívání (až 3 měsíce) melatoninu v denních dávkách do 5 mg (vždy užíváno před spánkem) potvrzují také autoři, kteří meta-analyticky hodnotili 17 zveřejněných, randomizovaných, placebem kontrolovaných klinických studií s celkovým souborem 651 probandů. Zajímavá je klinická studie sledující u 12 zdravých mužů a žen vliv  měsíčního užívání melatoninu v jarním období a 3týdenního užívání v podzimním období na hladiny  hormonů LH, PRL, GH, T4, kortisolu, testosteronu a endogenního melatoninu. Užívání exogenního melatoninu nemělo žádný vliv na 24hodinové rytmy u LH, GH, T4, testosteronu a kortisolu. U PRL a endogenního melatoninu byl již vliv exogenně užívaného melatoninu pozorován, a to intenzivněji v jarním období.  Vliv 6měsíčního užívání denní dávky 3 mg melatoninu (užíván 30 minut před spaním) na ranní sérové koncentrace hormonů FSH, TSH, estradiolu a koncentrace 6-sulfatoxymelatoninu v ranní moči (metabolit melatoninu) u 22 probandů s poruchami spánku (13 z nich současně užívalo i benzodiazepiny) sledovala další placebem kontrolovaná klinická studie, autoři zde nezjistili žádný významný vliv na sledované parametry. Zajímavý je nesignifikantní poznatek, kdy dobrovolníci současně užívající benzodiazepiny po ukončení studie benzodiazepiny zcela vysadili nebo jejich užívání omezili. Vztah současného užívání melatoninu a benzodiazepinů popisuje další významná dvojitě zaslepená, zkřížená, placebem kontrolovaná klinická studie na souboru 80 hospitalizovaných pacientů, autoři sledovali zlepšení kvality spánku u pacientů současně užívajících melatonin a benzodiazepiny. Ovšem u pacientů, kteří přerušili užívání benzodiazepinů a užívali pouze melatonin, ke zlepšení kvality spánku nedošlo. Samotní autoři studie však melatonin nevnímají jako prostředek pomáhající omezit užívání benzodiazepinů. Uvedené poznámky rozhodně nepopisují celou problematiku bezpečnosti melatoninu, ta bude složitější u některých onemocnění a farmakoterapie.  

Mgr. Tomáš Volný