Bacopa jako potenciální nootropikum

Bacopa monniera (L.) Wettst. (Brahmi) je indickou léčivou rostlinou, jejichž význam přesahuje tradiční regiony Indie a Japonska. V období 2001-2010 publikované významnější klinické studie signifikantně potvrzují nootropní účinnost a dávají naději, že by se tato zajímavá léčivá rostlina a její standardizované extrakty mohly zařadit vedle jinanu dvoulaločného k přírodním nootropním lékům.    

Mimo obvyklých parametrů studovaných studií je zajímavé sledovat, jak se suma klinických zkušeností a vědění vyvíjí v čase. V roce 2001 (Nathan, P.J. a spol., Hum. Psychopharmacol.) byla publikována randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná klinická studie provedená na souboru 38 zdravých dobrovolníků s cílem popsat akutní efekt dávky 300 mg extraktu Bacopa monniera (BM) na kognitivní funkce (rozpoznávání, vnímání, myšlení) metodickým neuropsychologickým testováním před a 2 hodiny po podání BM, výsledky neprokázaly signifikantní akutní efekt BM na kognitivní funkce zdravých dobrovolníků. V témže roce (Stough, C. a spol., Psychopharmacology (Berl).) byla publikována randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná klinická studie, která na malém souboru zdravých dobrovolníků sledovala vliv dlouhodobého užívání denní dávky 300 mg BM na jejich kognitivní funkce, metodickým neuropsychologickým testováním před podáváním BM, v 5 a 12 týdnu užívání autoři zjistili signifikantní zlepšení kognitivních funkcí u skupiny užívající BM, přičemž testování v 12 týdnu užívání prokázalo nejvýraznější efekt. O rok později (Roodenrys, S. a spol., Neuropsychopharmacology) byly zveřejněny výsledky randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické studie, kde autoři prokázali signifikantní zlepšení paměti po 3měsíčním užívání BM. Hypotéza o synergickém nootropním účinku současně užívaného extraktu Ginkgo biloba (GB) a extraktu Bacopa monniera je bezesporu zajímavou experimentální výzvou. Někteří autoři na ni zareagovali a v roce 2004 (Nathan, P.J., Hum. Psychopharmacol.) publikovali své klinické zkušenosti, zde na souboru 85 zdravých dobrovolníků v randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické studii sledovali vliv 2týdenního a 4týdenního současného užívání 120 mg/den GB a 300 mg/den BM, signifikantní zlepšení kognitivních funkcí se jim však nepodařilo prokázat. Uvedené zkušenosti naznačují, že pro signifikantní průkaz zlepšení kognitivních funkcí je nutné dlouhodobé užívání BM (déle než 12 týdnů při dávkování 300 mg/den). Potvrzují to výsledky další  randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické studie publikované o dva roky později (Raghav, S., Indian J. Psychiatry), kde starší dobrovolníci s věkem podmíněným zhoršením paměti (bez diagnózy demence nebo psychiatrického onemocnění) užívali po dobu 12 týdnů 125 mg BM 2krát denně, autoři prokázali signifikantní zlepšení logické paměti a učení. V roce 2007 (Pravina, K., Phytomedicine) byly zveřejněny výsledky klinické studie se souborem 23 zdravých dobrovolníků zaměřené na bezpečnost a výskyt vedlejších nežádoucích účinků u měsíčního užívání BM (prvních 15 dnů 450 mg denně, dalších 15 dnů 300 mg denně), autoři sledovali vliv užívání na klinické, hematologické, biochemické a elektrokardiografické parametry, nezjistili žádné signifikantní změny, užívané dávky byly dobře tolerované, v jednom případě se vyskytla nevolnost v oblasti gastrointestinálního traktu, která spontánně odezněla. Ke studiím s dobrou výpovědní hodnotou patří randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná klinická studie (Calabrese, C., J. Altern. Complement. Med., 2008) zrealizovaná se souborem 54 starších dobrovolníků (průměrný věk 73,5 let, bez diagnózy demence), kteří 12 týdnů užívali 300 mg BM denně, užívání nemělo vliv na jejich náladu a tlak krve, vedlo však k prokazatelnému zlepšení jejich kognitivních funkcí. Ve stejném roce byla (Stough, C., Phytother. Res.) zveřejněna randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná klinická studie provedená se 107 zdravými dobrovolníky, kteří užívali po dobu 90 dnů 2krát denně 150 mg BM, došlo k signifikantnímu zlepšení paměti. K nejnovějším publikovaným výsledkům (Morgan, A., J. Altern. Complement. Med., 2010) patří výstupy randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické studie se souborem 98 zdravých dobrovolníků ve věku 55 let a starších, kteří po dobu 12 týdnů užívali 300 mg BM denně, došlo ke statisticky významnému zlepšení paměti, ojediněle byly pozorovány vedlejší nežádoucí účinky na úrovni trávicího traktu (průjem, žaludeční křeče, nauzea). Autoři většiny těchto studií bohužel nevěnovali dostatečnou pozornost přesné analytické specifikaci zkoušených extraktů. V oblasti početných preklinických experimentů je většina extraktů standardizována na obsah saponinů a jejich glykosidů (bacopasid I, bacosid A3 aj.).  

Mgr. Tomáš Volný